– R. byl metalista – …
– R. byl metalista – vysvětloval hodnotu peněz hodnotou kovu, z něhož byly vyrobeny. A na vysvětlení hodnoty mincovního zlata aplikoval pracovní teorii stejně jako na kterékoliv jiné zboží.
– R. se domníval, že kupní síla peněz je ovlivněna především množství zlata v zemi, které je zase ovlivněno ani ne tak těžbou jako hlavně saldem obchodní bilance země. Ačkoliv R. aplikoval na hodnotu zlata pracovní teorii, na vysvětlení kupní síly peněz aplikoval kvantitativní teorii peněz.
– R. se zabýval otázkou, jak se peníze dostávají do oběhu – R. zde vycházel z nepřímého mechanismu, který byl poprvé popsán Thorntonem. Tento mechanismus byl založen na tom, že peníze se do oběhu dostávají prostřednictvím bankovního systému. Banky emitují bankovky a zapůjčují je na peněžním trhu. Úroková míra zajišťuje rovnováhu tohoto trhu.
Bullionistický spor
R. k otázce peněz přivedl jeden aktuálních sporů té doby – bullionistický spor, který souvisel se směnitelností bankovek za zlato. V době napoleonských válek byla Bank of England v důsledku svých nadměrných emisí bankovek nucena zrušit směnitelnost svých bankovek za zlato. Zastáncům směnitelnosti (i R.) se začalo říkat bullionisté.
R. vstoupil do bullionistické sporu svým pamfletem Vysoká cena zlata: důkaz znehodnocení bankovek, který obsahoval dvě tvrzení.