44) Vznik obchodu a jeho význam
Příčiny vzniku obchodu – Obchod jako lidská činnost existuje od pradávna. Souvisí s dělbou práce a rozvoje směny. Vznikem peněz směna nabyla podoby koupě a prodeje. Peníze velmi napomohly jejímu rozvoji, protože umožnily časově a prostorově prodej firem a koupi oddělit. I když směna měla stále místní charakter, začala se soustřeďovat do určitých míst (tržišť). Postupně se zde začalo obchodovat i s výrobky, které nebylo možné v daném místě vyrobit, které přiváželi kupci z jiných zemí. Do směny tak postupně vstoupil kupec, předchůdce obchodníka, jako zprostředkovatel. Výrobcům pomáhal nacházet nové zákazníky. Spotřebitelům objevoval nové výrobky a tím přispíval k lepšímu uspokojování jejich potřeb. Z uvedeného vyplívá, že obchod jako zprostředkovatel mezi výrobou a spotřebou vznikl na určitém stupni rozvoje dělby práce z potřeby pomáhat rozvoji směny.
Význam obchodu v dnešním světě – I když obecný úkol obchodu jako zprostředkovatele mezi výrobou a spotřebou zůstává v dnešní společnosti stále platný, konkrétní obsah této činnosti a její význam pro společnost se výrazně změnil.
Přispěly k tomu tyto skutečnosti:
• Malovýroba se změnila ve velkovýrobu, uskutečňovanou ve velkých podnicích specializovaných na úzký druh výrobků. Tyto společnosti prodávájí pro stále větší okruh spotřebitelů, kteří se mnohdy nacházejí za hranicemi státu, kde výrobek vznikl. Obchod dnes zprostředkovává směnu na ohromné vzdálenosti a stal se do jisté míry mezinárodním.
• Objem směny zprostředkované obchodem je dnes mnohonásobně vyšší než v minulosti, protože velkovýroba produkuje velké množství výrobků, které se téměř všechny směňují. Předmětem směny zprostředkované obchodem jsou kromě výrobků např. i nemovitosti nehmotné výtvory, služby.
• Rozvojem dopravy a spojů se obchod velmi zrychlil
• Předmětem směny zprostředkované obchodem jsou i složitá technická zařízení.
• Zákazník je dnes daleko náročnější a nekoupí vše. Má individuální přání. Obchod musí tato individuální přání odhadovat a snažit se zákazníkovi vyjít vstříc.
Z uvedených vyplývá, že dnešní společnost by bez obchodu a jeho dobré spolupráce s výrobou nemohla existovat a zanikla by.
Členění obchodu – Obchod dnes tvoří významnou složku národního hospodářství a zahrnuje různorodé činnosti.
Můžeme ho členit z různých hledisek:
1) Podle jeho územního zaměření rozeznáváme:
• Obchod vnitřní
• Obchod zahraniční
2) Podle ekonomického určení:
• Obchod se spotřebitelskými předměty
• Obchod s kapitálovými statky
3) Podle funkce, kterou v oběhu zboží plní
• Velkoobchod
• Maloobchod
Funkce velkoobchodu a maloobchodu
Základní úkol obchodu, tj. zprostředkovávat směnu, je platný pro každou jeho dílčí složku. Konkrétní obsah jednotlivých obchodních činností se liší podle toho, jde-li o obchod vnitřní nebo zahraniční.
Úkol velkoobchodu – Velkoobchod má na jedné straně vztah k výrobním podnikům, od nichž ve velkém kupuje výrobky, na druhé straně k maloobchodu nebo k jiným výrobním podnikům, jimž toto zboží prodává. Maloobchodní jednotky jsou ve srovnání s výrobními podniky malé, je jich mnoho, protože musí být blízko spotřebitele, zvláště, jde-li o zboží časté poptávky. Nabízejí spotřebitelům mnoho druhů zboží, které bylo vyrobeno ve velkém počtu výrobních podniků. Proto hlavním úkolem velkoobchodu je přeměňovat úzký výrobní sortiment v široký sortiment spotřebitelský a ten dodávat do maloobchodu. Tato činnost se uskutečňuje ve velkoobchodních skladech, kde se vytvářejí i potřebné zásoby k zajištění plynulého zásobování maloobchodu. Maloobchod se tak může rychle přizpůsobovat změnám ve spotřebitelské poptávce.
Úkol maloobchodu – Jeho hlavním úkolem je tudíž uspokojení poptávky obyvatelstva po zboží. Tato činnost se uskutečňuje v maloobchodních jednotkách. Základní maloobchodní jednotkou je prodejna. Ve velkoobchodě i maloobchodě se uskutečňují tyto hlavní skupiny činností:
1) Nákup zboží
2) Udržování přiměřených zásob zboží
3) Prodej zboží
4) Průzkum trhu
Zásady obchodní činnosti
K zásadám úspěšného obchodního podnikání patří:
1) Zásada služby – Obchod nevznikl, aby sloužil obchodníkovi, ale je službou lidem. Jeho smysl a lidské poslání spočívá v hledání cest, jak pomoci svému zákazníkovi k dobrému a
levnému zboží.
2) Zásada poctivosti – Obchod není živ ze šizení zákazníků, ale odměny za poskytovanou službu. Tuto odměnu představuje rozdíl v ceně, za kterou jednotku zboží kupuje a prodává.
3) Zásada růstu – Každý obchodník by se měl snažit svou činnost rozšiřovat jednak na další území (tj. získávat další zákazníky). Jednak na poskytování dalších služeb. Z toho vyplívá, že
dosažený zisk by měl především znovu vkládat do rozvoje své obchodní základny.
Příkladem dodržování uvedených zásad je u nás tradičně firma BAŤA, která si postupně budovala i svou obchodní síť. Její prodejny nebyly nijak přepychové, aly vyznačovaly se čistotou, přehledným uložením poměrně levného zboží, ochotou a čestností prodavačů. Firma velmi rychle rozšiřovala své prodejny i do zahraničí.