Náklady rules of origin
Náklady rules of origin
Spotřební zboží, aby bylo zařazeno do bezcelního obchodu, musí patřit podle daných pravidel do určité klasifikace produktů. Takže do Švýcarska přijde zboží například z Asie pod nálepkou monitory a televize, ale pokud toto zboží má být exportováno dále, pak se po malých úpravách (přebalech, sestavení apod.) pře-klasifikuje na kancelářskou techniku a takto se vyexportuje do Norska. A protože zboží má švýcarskou nálepku, může být bezcelně exportováno do Německa. Ale pro mnoho zboží jsou pravidla složitější a není tak jednoduché a levné přizpůsobit se jim. A díky těmto vysokým nákladům na splnění požadavků, mnoho firmám se více vyplatí zaplatit clo než se snažit o bezcelní obchod.
Dalším problémem rules of origin je, že se může jednat o skrytý protekcionismus. Protože pravidla jsou specifická vždy pro určitou úroveň produktu, může být pro ne-experta obtížné zboží správně ohodnotit – je to obdobné jako u technických překážek obchodu. Rules of origin jsou často sepisovány po konzultaci s domácími nejvýznamnějšími firmami v oboru a ty se snaží o to, aby byla pravidla taková, že bezcelně dovolí obchodovat jen málo firmám, nejlépe jen jim.
Jedním z velkých předností celní unie je to, že firmy nemusí demonstrovat originalitu produktu, když chtějí bezcelně obchodovat.
