Od teorie k praxi
Mnoho ne – hospodářských politik je tvořeno na národní úrovni. Například podstatná část zahraniční politiky, vnitřní obrany apod. Samozřejmě, že i v těchto oblastech k určité kooperaci dochází.
Pokud to shrneme, tak o oblastech prvního pilíře se rozhoduje na centrální úrovni, neboť decentralizované rozhodování by vyvolávalo negativní efekty přelévání a rozdíly v preferencích v těchto oblastech nejsou nijak významné. Pro centralizované rozhodování navíc hovoří úspory z rozsahu, kterých je možno dosáhnout.
Co se týká druhého pilíře, tak zde by při centralizovaném rozhodování bylo možno dosáhnout velkých úspor z rozsahu, nejvíce je to zřejmé, při představě společné armády EU. Ale proti hovoří výrazné rozdíly v národních preferencích, kdy například UK je zvyklá zapojovat se do ozbrojených konfliktů všude na světě a naproti tomu ve Švédsku se armáda věnuje výhradně vnitřním záležitostem. Proto byla jako metoda rozhodování v tomto pilíři zvolena koordinace namísto harmonizace.
Co se týká třetí pilíře, zde proti harmonizaci hovoří především národní rozdíly, argument pro by mohl být stejný jako v předchozím případě a tedy možné úspory z rozsahu.
