Rovnováha spotřebitele a křivka poptávky

1.3. Rovnováha spotřebitele a křivka poptávky za předpokladu neměřitelnosti užitečnosti
K odvození poptávkové křivky v případě neměřitelnosti užitku se použije indiferenční analýza – vychází se z toho, že spotřebitel volí mezi různými kombinacemi spotřebovávaných statků a volí svou preferenční stupnici, tj. pořadí kombinací podle užitku, který mu přinášejí.
Indiferenční křivka – vyjádření množiny kombinací množství dvou spotřebovávaných statků, které přinášejí spotřebiteli stejnou úroveň uspokojení.
Indiferenční mapa – soubor indiferenčních křivek dvou zboží, kde se indiferenční křivky od sebe liší užitkem kombinací.
Tvar indiferenčních křivek určuje zákon substituce. Zboží, které se stává vzácnějším, má větší relativní hodnotu substituce.
Mezní míra substituce ( MRS )- poměr, v němž je možno vzájemně nahrazovat statek X a statek Y, aniž se mění užitek. Vyjadřuje sklon indiferenční křivky. ( pozor v rovnici na obrácený poměr ).

Linie příjmu ( BL ) – Spotřebitel je omezen svým příjmem. Omezení vyjádříme pomocí linie příjmu. Jsou to maximálně dostupné kombinace rozdělení důchodu spotřebitele na nákup dvou zboží.

Rovnováha spotřebitele se nachází v bodě, kde se linie příjmu dotýká indiferenční křivky.

1.3.1. Odvození křivky poptávky
změna ceny zboží X při nezměněné ceně zboží Y a nezměněném disponibilním důchodu ovlivní sklon linie příjmu. Každé úrovni ceny X odpovídá jiná linie příjmu, která se dotýká jiné indiferenční křivky, jiný bod rovnováhy a jiný poptávaný objem. Křivka poptávky po zboží se sestrojí z bodů rovnováhy tj. bodů dotyk BL a indiferenčních křivek pro jednotlivé ceny statku X.