– politika stabilních pravidel –

– politika stabilních pravidel – lidé mohou v takovém prostředí dobře tvořit racionální očekávání, ekonomika se stává průhlednější a lépe funguje

ŠKOLA STRANY NABÍDKY
– Vznik. Polovina 70. let
– od poloviny 70. let, též pod vlivem krize keynesiánství, si problém strany nabídky začali v rostoucí míře uvědomovat i někteří ekonomové hlavního proudu. Koncem 70. let a začátkem 80. let bly za klíčovou postavu ekonomie strany nabídky považován A. G. Laffer. Je ostatními považován za autora většiny myšlenek ekonomie strany nabídky.
– snažili se nalézt způsoby, jak docílit stimulace tvorby bohatství a tímto svým přístupem se stává v jistém slova smyslu pokračovatelkou klasické politické ekonomie. Prosperita a stabilita je výsledkem jedině svobodného tržního hospodářství.
– k protikeynesiánské revoluci se tato škola řadí hlavně tím, že odmítá úlohu státu v zajišťování plné zaměstnanosti a zejména odmítá politiku zaměřenou na stranu poptávky.
– Představitelé: A. B. LAFFER, G. GILDER, I. KRISTOL, J. WANNISNSKI, P. C. ROBERTS… – většinou neznámí ekonomové
– koncem 70. let byl za klíčovou postavu ekonomie strany nabídky považován A. G. LAFFER (autor většiny myšlenek ekonomie strany nabídky)