Neoklasická ekonomie:

• úspěch v 70 letech, monetarismus a nová klasická makroekonomie

• jde o návrat k teoretickým koncepcím z přelomu 19/20 století

• vychází se z představy, že autoregulace vytváří optimální podmínky pro vývoj ekonomiky i z dlouhodobého hlediska

• za zdroj nerovnováhy se považují právě státní zásahy do ekonomiky

• teze o vytlačování soukromých investic vládními (vláda svou rozpočtovou politikou vytváří podmínky pro přesun zdrojů ze soukromého do veřejného sektoru)

• veřejný sektor ziskové kritéria nesleduje a spoléhá na rozpočet vlády – což vede k neefektnímu využívání zdrojů

• odmítání používání nástrojů hosp. politiky k stimulaci agrární poptávky, orientace spíše na nabídku

• jde jim o vytvoření stabilního prostředí vedoucího a motivujícího k práci, podnikání a spoření

• usiluje se o snížení inflace, o snížení negativních důsledků zdanění (lafferova křivka), o omezení přílišné váhy vlády v ekonomice a o zlepšování fungování trhu