Rozdíl mezi celkovým a mezním užitkem

Zákon klesajícího mezního užitku
Mezní užitek má s růstem objemu spotřebovaného statku tendenci klesat. Nejvyšší přírůstek uspokojení potřeb přinese první spotřebovávaná jednotka statku, každá další má pro spotřebitele menší význam.

Rozdíl mezi celkovým a mezním užitkem
Celkový užitek určitého množství statku je dán maximální peněžní částkou, kterou je za ně spotřebitel ochoten zaplatit; mezní užitek je určen peněžní částkou, kterou je spotřebitel ochoten vynaložit na nákup další jednotky statku.

Maximalizace celkového užitku spotřebitelem
Maximálního celkového užitku spotřebitel dosáhne tehdy, když jsou mezní užitky u všech statků a služeb, které spotřebovává, v poměru k jejich cenám vyrovnané. (Maximálního užitku dosahuje spotřebitel tehdy, rozloží-li svůj příjem mezi různé statky, aby 1 Kč u všech statků přinášela stejný mezní užitek)

Mezní užitek další jednotky je vyšší než její cena
– efekt ze spotřeby další je vyšší, než výdaje potřebné na její získání
– spotřebitel je ochoten vynaložit na získání této jednotky větší částku než je její cena
– jednotku nakoupí a celkový nákup tohoto statku zvýší
– prostředky na nákup získá přerozdělením výdajů ve prospěch tohoto statku
– při určitém množství statku se mezní užitek s cenou vyrovná

Mezní užitek další jednotky je nižší než jeho cena
– spotřebitel dá přednost jiným statkům
– nákup tohoto statku bude omezovat, dokud se nevyrovná mezní užitek s cenou