Státní rozpočet
Státní rozpočet je centralizovaným fondem finančních prostředků. Jeho tvorbu, rozdělování a užívání mají na starosti vládní orgány. Vláda rozpočet využívá ke sledování ekonomických i mimoekonomickách cílů. Využívání státního rozpočtu jako nástroje prosazování předem stanovených cílů označujeme jako ROZPOČTOVOU POLITIKU (fiskální politiku).
Příjmy státního rozpočtu (dále jen státní rozpočet SR)
Daně nemusí stačit státním orgánům na úhradu jejich výdajů. Jestliže jsou daně nižší než výdaje, vzniká deficit státního rozpočtu.
Ke krytí deficitu si musí stát vypujčit a to následujícím způsobem:
• Na trhu cenných papírů prodat státní cenné papíry. Majitelem mohou být domácnosti, soukromý podnikatelký sektor, finanční instituce.
• Půjčit si od jiného státního organu – přitom státní cenné papíry neprocházejí trhem. Např. Ministerstvo Financí předá centrální bance své cenné papíry, která mu za ně poskytne další peníze.
Opakovanými deficity státního rozpočtu vzniká státní dluh.
Příjmy ST tvoří zejména přímé a nepřímé daně, různé poplatky atd.
Přímé daně platí domácnosti a firmy v závislosti na důchodech, případně majetku. Tzn. důchodové daně(daň z příjmů), daň z majetku, dědická daň.
Nepřímé daně se připočítávají k cenám statků a služeb a do SR je odvádějí prodávající. Tzn. spotřební daň – daň, z obratu či daň z přidané hodnoty. Setkáváme se ale i s fiskální monopolní daní, která zvyšuje cenu určitého zvoleného statku. Vedle příjmu SR může být jejim motivem úsilí omezit spotřebu takového statku (tzn. tabákové výrobky, alkoholické nápoje)
