Tvorba cen výrobních faktorů
– Ceny výrobních faktorů se určují stejně jako v případě cen spotřebních statků a služeb na základě vzájemného poměru poptávky a nabídky. Toto přiblížení k cenové tvorbě výrobních faktorů je však příliš zjednodušené. První komplikací, je, že poptávka po nich je na sobě navzájem závislá. Jen zcela výjimečně lze použít jen jeden výrobní faktor, a proto je rozhodování firem o užití, a tím i o nákupu výrobních faktorů komplikované.
– K určení podílu jednotlivých výrobních faktorů se v mikroekonomii používá teorie mezní produktivity, jež pracuje s pojmem mezní (fyzický) produkt.
– Mezní produkt faktoru je oceněním podílu faktoru na vytvořeném produktu (výstupu) a příjem z mezního produktu (příjem z mezního produktu je v podmínkách dokonalé konkurence mezní produkt vynásobený tržní cenou) je současně cenou, za kterou je firma ochotna výrobní faktor nakoupit.
– Poptávka po výrobních faktorech je závislá na poptávce po spotřebních statcích a službách, které se s jejich účastí produkují.
– Firma bude ve snaze minimalizovat výrobní náklady zvyšovat poptávku po výrobním faktoru dlouho, pokud příjem z jeho mezního produktu převyšuje mezní náklady )čili ceny vstupů). Tedy pokud má zisk.
– Firma maximalizující zisk se snaží, aby 1 Kč vynaložená na nákup každého výrobního faktoru přinášela stejný příjem z mezního produktu. To je princip, který ovlivňuje poptávku po jednotlivých výrobních faktorech.
Musí tedy platit: PMP l / w = PMP k / r = PMP a / rn
PMP – příjem mezního produktu, l – práce, k – kapitálu, a – půdy (w-mzda, r-úrok, rn-renta)
