Geneze burzovnictví (historie – vývoj – burzovnictví)

Geneze burzovnictví (historie – vývoj – burzovnictví)
Burzy vznikly z pravidelných schůzek obchodníků na určených místech – ve středověku: Benátky, Milán, Florencie. Byly to pravidelné ulice, náměstí poblíž italských konzulárních domů (lodggie). Tyto obchody se omezovaly na směnky, které byly bezpečným a neúkladným prostředkem převodu peněz na různá místa. Pozdější název BURZA vznikl v Bruggách (Belgie) – zde se obchodníci scházeli u obchodníka Van de Burse, jejichž obchod byl označen třemi měšci. Po úpadku Brugg byla burza převedena v r. 1440 do Anwerp. V r. 1531 zde byla postavena burzovní budova.

Specifickou burzovní činností je spekulace. Burzovní spekulace je podnikatelská činnost, založená na uvážení určitých na burzu působících okolností, které vytvářejí kurzovní pohyb, čehož makléř (burzovní podnikatel) využívá ve svůj prospěch. Burzovní spekulant kupuje CP na několik hodin nebo dní (denní spekulace), pokud kupuje CP několik týdnů (krátkodobá spekulace) nebo na několik měsíců (dlouhodobá spekulace), aby je se ziskem prodal. Zisk se pak rovná kurzovnímu rozdílu tzn. rozdílu mezi kurzem nákupním a prodejním.
Burzovní spekulace má dvě formy:
1) spekulace na vzestupu kurzu „ `a la hausse“ Haussista (býk USA, bulls) kupuje CP za předpokladu, že kurzy CP stoupnou k termínu dodávky tak, že je bude moci prodat za vyšší kurz.
2) spekulace na poklesu kurzu „ `a la baisse“ Baissista (medvědi) počítá s poklesem kurzu, proto CP prodá, aby je k určitému termínu koupil na nižší kurz levněji.