Optimum (rovnováha) spotřebitele a křivka poptávky za předpokladu neměřitelného užitku
Optimum (rovnováha) spotřebitele a křivka poptávky za předpokladu neměřitelného užitku.
Pokud uznáme, že užitek není přímo měřitelný, že lze pouze porovnávat velikost užitků použijeme k odvození poptávkové křivky indiferenční analýzu. Spotřebitel je schopen sestavit preferenční stupnici. Indiferenční soubor je soubor spotřebitelských kombinací využívání růz. statků, kde každá z těchto kombinací přináší stejný užitek. Spotřebitel nemá důvod některou z nich preferovat před jinou. Indif. soubor vyjádříme pomocí indiferenční křivky (konvexní směrem k počátku. Soubor indiverenčních křivek – indiferenční mapa. Ind. křivky se neprotínají. Tvar ind. křivky je vysvětlen zákonem substituce. Čím více nakupujeme jeden statek na úkor druhého, MU prvního statku klesá a roste MU druhého. Dodatečná jednotka prvního statku má pro nás stále menší hodnotu vzhledem k druhému statku. Jsme ochotni obětovat méně a méně druhého statku.
Mezní míra substituce (MRS) je poměr v němž je možno nahrazovat statek X a Y aniž se mění celkový užitek. MRS udává, kolika jednotek statku Y je spotřebitel ochoten se vzdát za jednu dodatečnou jednotku X. MRS = ΔY/ΔX = MUX/MUY (s narůstajícím množstvím X se stále zmenšuje). Linie rozpočtu – BL (budget line) zobrazuje maximálně dostupné kombinace množství obou statků vzhledem k rozpočtovému omezení. Krajní body získáme tak, že spočítáme, kolik statků X (resp. Y) bychom mohli koupit, kdybychom na ně použili celý příjem (důchod). Přímka spojující tyto dva body jsou různé kombinace množství X a Y na které by byl použit celý důchod. Pokud zkombinujeme indiferenční křivky a BL, zjistíme, který bod na BL leží na nejvyšší indif. křivce – tedy znamená nejvyšší užitek. To je bod optima. Pro linii rozpočtu platí ΔY/ΔX = PX/PY (sklon BL je převrác. poměrem cen), pro bod optima pak platí následující vztah ΔY/ΔX = MUX/MUY=PX/PY . Pro bod optima i zde platí rovnost poměru MU k jejich cenám. Při měnící se ceně statků X a Y by se měnily BL (množství statků, která je možno koupit) a také indif. křivky. Vznikaly by jiné body optima (jiná optimální množství statku X nakupovaného při urč. ceně P). Tyto kombinace (optima) množství a ceny dohromady vytvoří křivku poptávky .