3. Optimalizace kapitálové struktury
Optimalizace kapitálové struktury
= nejefektivnější kapitálová struktura podle původu; optimalizace = složení z hlediska podílu cizího kapitálu; (minimalizace je něco jiného)
Hodnocení investic – viz učebnice – důležité!!
1. ..
2. varianty (2 či více)
3. odhad IN (strojní, stavební – zahrnovat rizika; T – R)
4. náklady na kapitál
WACC: Ka = Wd * Kd (1 – d) + Wp * Kp + Ws * Ks
↓ ↓ ↓ ↓
Ø míra k nákl. podniku náklady ciz. kapitálu preferenční akcie běžné akcie
(podn.disk.míra) (Kd = i, d = daň) (Wp = % podíl prefer. akcií,
Kp = dividenda = předpokládaný náklad)
Wd 30%: 0,3*10(1-0,4) Wp 10%: 0,1*12 Ws 60%: 06,*15
1,8 + 1,2 + 9 = 12% ↓
faktické náklady spojené s kapitálem
Nepočítá se zde s nerozděleným ziskem jako event. dalším zdrojem náklady spojené s použitím nerozděleného zisku jsou oportunitní náklady.
Výsledek: kvalifikované posuzování (více cizího kapitálu, vyšší míra rizika)
SANACE A ZÁNIK PODNIKU
Pokles: likvidity, efektivnosti
Tournaround, snaha o „otočení“situace – 3 fáze:
a) crash program = obnova likvidity, odklad plateb; záchrana podniku před likvidací, konkursem (pokud nenásledují další kroky, jde pouze o oddálení problému)
b) restrukturalizace = nové prodejní cesty, partneři; analyzovat příčiny problému podniku
c) změna strategie = u výrobku, cen, marketingu
Při neúspěchu:
– konkurs: stávající management odchází, je jmenovaný správce konkursní podstaty
– vyrovnání: stávající management navrhne způsob vyrovnání, předloží soudu
Oboje je soudem řízení proces pro uspokojení věřitele.
Příčiny poklesu:
a) vnitřní (endogenní) – chybné kalkulace, finanční politika, neúspěch nových výrobků, kvalita organizace řízení
b) vnější (exogenní) – změny trhu, politické situace, úroků, technologie, nájmů, kursů, hospodářské politiky
NÁKLADY, VÝNOSY, HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK
VÝZNAM KATEGORIE NÁKLADŮ
• náklady = vynaložené částky na proces výroby, realizace; jako hospodářská kategorie jsou podceňovány – historický vývoj (dříve byl závazně stanoven objem vývoje a ceny, zvýšení zisku bylo možné dosáhnout pouze snížením nákladů; odpor části managementu k tomuto přístupu); objektivní důvod – některé položky nemají ve struktuře nákladů dostatečný podíl: mzdy + související náklady, náklady na energii (i suroviny) – tyto položky činí u nás podstatně menší podíl oproti jiným zemím.
• reálné ocenění nákladů
• definice nákladů: v penězích vyjádřená potřeba (ne výdaj!!) živé práce, zvěcnělé práce pro účelnou činnost podniku (v úvahu brát inflaci…). V jednoduchém účetnictví výjimka: náklad = výdaj = spotřeba
• Klasifikace nákladů:
a) podle účelu (na výrobu, odbyt, marketing, výzkum a vývoj); v podílech nákladů bývá obrovský rozdíl u administrativních nákladů X malý podíl na výzkum a vývoj, propagaci (protože se nedaří prokázat příčinnou souvislost, záruku): zjištění slabých míst podniku
b) z hlediska druhů: materiálové náklady, mzdové, odpisy (vyj. v cash flow), ostatní náklady (finanční)
c) podle přiřaditelnosti ke konkrétním výrobkům
– přímé náklady (přímé mzdy výrobních dělníků, přímý materiál, ostatní přímé náklady)
– nepřímé režijní náklady: všechny ostatní náklady u kterých nelze přesně stanovit jakého konkrétního výrobku se týkají, nebo je toto zjišťování příliš nákladné
Náklady na 1 výrobek = přímé i nepřímé, všechny které jsou spojeny s výrobkem – v kalkulaci nákladů zahrneme přímé náklady skutečnou částkou a režijní náklady rozpočteme: klíčování režijních nákladů (= rozvržení); nesprávný klíč = zatížení výrobku příliš velkými nepřímými náklady, příliš vysoká cena – neprodejný X naopak; neexistuje universální spolehlivá metoda, obvykle se použijí přímé mzdové náklady
d) podle reakce na změnu objemu výroby
– fixní náklady = nemění se při změně objemu výroby, nebo se mění skokem – v intervalu, např. časovém
– proměnné náklady = variabilní: při růstu objemu výroby rostou, při poklesu objemu výroby klesají