2. Založení podniku

Založení podniku

a) obchodní = účel, okolí
b) ekonomické = potřeba kapitálu a jeho zhodnocení, zakladatelský rozpočet
c) sociálně – psychologické = skupina, rodina
d) právní = výběr právní formy

Funkční okolí
– dodavatelé (strojů, energie, peněz, informací, pracovních sil)
– marketingové mezičlánky (obchodníci: velko-, malo-)
– trhy – výrobní, konečná spotřeba

Konkurenční okolí
– generická konkurence = oblast zájmu (konkurence v rámci uspokojování potřeb
– výrobková konkurence = jaký druh výrobku
– firemní konkurence = od jaké firmy

Externí okolí
– finanční okolí (banky, investiční fondy, akcionáři, burzovní makléři)
– masová media – publicity (o čem jak)
– místní lobby
– úřady a zákonodárci
– občanská hnutí – zelení, spotřebitelé
– široká veřejnost – image

Makrookolí
– demografické – obyvatelstva, Ø stáří, velikost rodiny, vzdělanost, „kohorty“ (= statistické skupiny) příjmové, věkové
– národohospodářské – reálný důchod, nezaměstnanost, inflační tendence, tendence ke spoření, zadlužení…
– přírodní zdroje – nedostatkovost, růst nákladů, znečištění životního prostředí, zákonodárné iniciativy
– technologické – urychlování TR, inovační možnosti, růst výroby a nákladů; význam malých firem, faktor času
– politické – snahy o regulaci společnosti
– kulturní

ZAKLADATELSKÝ ROZPOČET
A. Rozpočet kapitálu
1. provozního (oběžného – vynakládá se neustále)
2. investičního (vynakládá se především v začátku podnikání + dále při rozšiřování a rekonstrukci)
3. startovacího (zaváděcí výdaje, např. reklama)

B. Rozpočet nákladů a výnosů (zisku)

ad 1. Rozpočet provozního kapitálu PK
Základ = rozpočet nákladů (NV)
suroviny
+ mzdy (+ pojištění)
+ režije
+ PO (podnikatelská odměna – není v ČR)
+ odpisy .
= NV

Propočet potřeby provozního kapitálu měsíčně = NV – odpisy
(= náklady které jsou současně výdaji)

Potřeba kapitálu (celkem), při 4 obrátkách = (NV – O) * 3
(= při rychlejším obratu kapitálu je ho menší potřeba; zde během 3 měsíců projde stadiem peněz – výroby – fakturace – peněz = vázané prostředky)

ad2. Rozpočet investičního kapitálu (IK)
Investiční kapitál: pozemky
budovy
stroje
ostatní .
Celková potřeba investičního kapitálu

ad3. Rozpočet startovacího kapitálu (SK)
= počáteční zásoba surovin, reklama

Potřeba kapitálu celkem = PK + IK + SK

Zdroje krytí: vlastní kapitál (VK)
cizí kapitál (úvěry, Ú)

ad B. Rozpočet výnosů (nákladů, zisku)

1. Tržby (počet výrobků * cena) T
2. Náklady výroby (včetně odpisů) – NV
3. Úroky – Ú
4. Hrubý zisk = HZ
5. Daň ze zisků (x%) event. další daně – D
6. Čistý zisk = ČZ
7. Odpisy + O
8. Cash flow = CF …… (= tok hotovostních prostř. které lze
9. Splátky úvěrů, výplata dividend – SÚ použít k výdajům)
10. Nerozdělené prostředky = NP

Největší problém je v nesprávnosti odhadu položky TRŽEB!; solidní podložený odhad této složky je základ kvalitního rozpočtu (průzkumy, řádné šetření)

Základ daňové páky: cizí kapitál je levnější, než kapitál vlastní:
Varianta kapitál Tržby NV i = 10% Hr. zisk daň 45% (dnes 31) zisk po zdan.
„A“
bez CK 1.000 3.000 2.600 — 400 180 220
„B“
s CK 1.000 3.000 2.600 100 300 135 265

původní výše úroku úspora při CK
100 – 45 * 100 = 5,5% = faktický úrok
1.000

Náklady cizího kapitálu NCK = i * (1 – sazba daně)

Efektivní úroková míra zohledňuje dopad daňové páky. Používání cizího kapitálu je spojeno s rizikem, ale bereme ho také jako příležitost.

III. PODNIKY DLE FOREM VLASTNICTVÍ (právní forma)

1. Státní
2. Soukromé (živnosti – volné, vázané, koncesované)
3. Osobní (v.o.s.)
4. Smíšené (komanditní spol.: komplementáři – celý majetek, komanditisté – jen vklad)
5. Kapitálové – s.r.o., a.s.
6. Družstevní

Zvláštní formou nejsou: tichá společnost, smlouva o sdružení (konsorcium; např. sdružení k nějakému účelu).
Zákon (o zaměstn.) nepovoluje: „Švarc systém“ = uzavírání smlouvy o sdružení namísto zaměstnaneckého poměru: na náplň práce která je předmětem zaměstnaneckého poměru nelze uzavírat smlouvu o sdružení.

KAPITÁLOVÁ A MAJETKOVÁ STRUKTURA (schéma v učebnici)

Výhody spojené s používáním cizího kapitálu:
1. zpravidla levnější než kapitál vlastní (neplatí, pokud je podnik v prodlení; každý další úvěr je dražší)

2. CK zpravidla nezakládá nárok na spoluúčast na řízení (banka nenárokuje místo v představenstvu)

3. pohotově mobilizovatelný CK

4. možnost shromáždit dostatečně velké prostředky (např. k projektu)

Nevýhoda CK: stoupá nejistota, labilita, riziko

Vztah krátkodobých a dlouhodobých úvěrů: nedostatek dlouhodobého kapitálu

Legální úvěrování = půjčka od banky – včas splácena X nelegální úvěrování = nesplacená půjčka ve lhůtě splatnosti → problémem českého hospodářství je významný podíl nelegálních kapitálových zdrojů, který vede k platební neschopnosti (prvotní, druhotná)