1. Nauka o podniku

Nauka o podniku je vědní disciplína zaměřena na jeden ze subjektů tržní ekonomiky = podnik (funguje ve svém prostředí s cílem uspokojovat potřeby a tak realizovat zisk).

Podle oblasti působení rozlišujeme podnik výrobní, zemědělský, dopravní, v oblasti služeb, peněžní apod.

V souvislosti s existencí v tržním prostředí musí podnik reagovat na omezenost zdrojů (= práce, kapitál, přírodní zdroje, technické znalosti); českým podnikům chybí především kapitál X existuje neomezená možnost využití zdrojů (= předmět podnikání)

Cílem podniku v tržním hospodářství je co nejracionálnější využití zdrojů (minimax; Engliš, český ekonom: maximum slastí, minimum strastí). Je třeba sestavit kalkulaci výnosů, ale i kalkulaci ztrát (= oportunitní náklady = ušlé příležitosti); dále je nutné počítat s možným rizikem; přihlédnout ke změně trhu (ve smyslu trh dodavatele se mění na trh odběratele) = zjištění poptávky.

Tržní prostředí = prostředí podniků, fungování tržního mechanismu – předpoklady:
1) existence hospodářsko – společenského řádu který garantuje autonomii nabídky a poptávky – svobodu bez limitů; v průzkumech se zjišťuje míra liberalizace trhu; tento řád dbá i na uplatňování rizik a příležitosti (rozhodnutí)

2) existence zákonných norem pro fungování tržního mechanismu = principy a normy; jde o dosažení stabilizace principů trhu = zachování tržního prostředí, antimonopolní zákony; zákony omezující nedbalou reklamu; antidumpingové zákony; zákony na ochranu spotřebitele

3) nutnost existence tržní infrastruktury nutné pro fungování tržních norem, pro fungování mechanismu příležitosti a rizika; existence dlouhodobých úvěrů; existence právní úpravy, zákonů (daňové…) a jejich vymahatelnost = funkční soudnictví.

Ekonomika podniku je vědní disciplína, podnik je zkoumán jako systém; podnik je z tohoto hlediska komplex lidských a věcných činitelů výroby (poskytování služeb), které jsou navzájem spojeny vazbami – vztahy, které jsou bohatší a strukturovanější než vazby a vztahy k prvkům mimo podnik. Podnik však není absolutně izolován od svého okolí (= relativně izolovaný systém), s okolím je propojen prostřednictvím vstupů (x) a výstupů (y);
x = nákup surovin, materiálu; příjímání pracovníků; vyjádření ve fyzikálních jednotkách – hodnotově
y = tok výrobků, poskytnutých služeb

Analýza systému podniku:
1) z hlediska chování: zkoumáme vývoj relace mezi vstupy a výstupy (x/y; x1/y; x2/y; y/x…)

míra přírůstku: x , xt+1 – xt – o kolik se zvětšil přírůstek ku původní hodnotě
x xt

míra růstu: Yt+1 , xt+1 – porovnání absolutních hodnot
Yt xt

Nevýhoda tohoto hodnocení je, že nemáme informace o vnitřních vztazích v podniku, jde pouze o analýzu celkového chování – je třeba analyzovat podnik z hlediska jeho struktury.

2) z hlediska jeho struktury = organizace práce, využití pracovní doby, struktura uvnitř podniku

PODNIKÁNÍ = soubor činností se znaky:
– uspokojuje cizí potřeby
– rentabilita + hospodárnost = princip minimaxu
– riziko (bere podnikatel na sebe)
– inovace, realizace inovace; hlavní charakteristika, současný pohled, ochota přicházet s novinkami, realizovat změny (= podle Schupetera)
nápad zlepšení okolí přejímá inovace

SCHUMPETEROVA TRIÁDA: „3 I“ Invence → Inovace → Imitace
– výrobky
– tržní postupy
– trhy
– organizační formy
– zdroje surovin