Hlasovací podíl jako měřítko síly: nedostatky

Hlasovací podíl jako měřítko síly: nedostatky
Abychom si ukázali nedostatky předchozího modelu vytvoříme si imaginární model, ve kterém se Rada bude skládat pouze ze zástupců tří zemí A (40%), B (40%) a C (20%). Hlasování je založeno na principu prosté většiny (50% stačí ke schválení). Pokud bychom sílu určovali jen na základě procent hlasů, řekli bychom, že země A a B mají dvakrát větší sílu než země C. Ale to je špatně. V reálu mají všechny země přibližně stejnou sílu, protože k vytvoření vítězné koalice je třeba vždy nejméně dvou zemí a při našem rozložení sil, je jedno kterých dvou.
Pokud ale řekneme, že ke schválení je třeba 75% hlasů, je zřejmé, že země C ztrácí téměř veškerou svou sílu.

Z předchozího příkladu je zřejmé, že důležité pro vydefinování síly jednotlivých zemí není jen jejich počet hlasů, ale také schéma schvalování.
Tento jednoduchý příklad vedl k vytvoření několika sofistikovaných indikátorů síly. My se zaměříme na jeden z nich: „Normalized Banzhaf Index (NBI)“