Regionální nezaměstnanost

V mnoha evropských státech, působí na fixaci cen práce územní prvky. Například si vezměme Německo. Z mnoha důvodů je produktivita práce ve východních zemích nižší než v západních. Tedy, firmy jsou ochotny najímat pracovníky z východního Německa jen za nižší mzdy, než najímají ty ze západního Německa. Avšak, německá zaměstnanecká unie zabránila tomu, aby úroveň mezd ve východním Německu mohla klesnout na trh vyčišťující úroveň. Důvodem byl především strach o to, aby následně neklesly také mzdy v západním Německu, prezentovaným důvodem pak byla solidarita s východoněmeckými občany. Jakýkoliv takový tlak na regionální neflexibilitu mezd vede k regionální nezaměstnanosti. A protože firmy umí opustit region rychleji než pracovníci, tak se stěhují za více realistickými mzdami (mzda v poměru ke produktivitě) a vznikají regiony, kde je nezaměstnanost nízká a regiony, kde stále roste.
A konečně, je zřejmé, že tento typ neshody v migrační rychlosti (firmy opouštějí region rychleji než pracovníci) vytváří aglomerační tlaky. I malý přesun průmyslu zvyšuje nezaměstnanost v regionu, odkud se firma stěhuje a snižuje tam, kam míří. A protože nezaměstnanost je jedním z významných faktorů migrace, tak nakonec určitá část pracovníků odejde do expandujícího regionu za pracovními příležitostmi, čímž dojde ke zvětšení trhu v tomto regionu na úkor regionu, který opouštějí. Za zvětšeným trhem se pak budou stěhovat další firmy a za nimi zase další zaměstnanci a regionální nerovnosti se ještě prohloubí.