9.3.3. Vliv ekonomické integrace
9.3.3 Vliv ekonomické integrace
Konečně si budeme moci ukázat, jaký vliv má prohlubování evropské integrace na lokalizaci průmyslu, k tomuto využijeme další obrázek.
Poklesnou-li náklady, tak křivka KK rotuje na úroveň KK’ a nová rovnováha je pak v bodě B’. To znamená, že těsnější integrace vede ke koncentraci průmyslu do té oblasti, jejíž trh byl zpočátku větším. V našem velmi zjednodušeném modelu, kde jedinou silou působící proti koncentraci je strach z konkurence, bude docházet k tomu, že každé další snižování obchodních nákladů, povede k dalšímu zvětšování již velkých trhů a zmenšování těch malých. Tedy vytváření core regionů s obrovskou ekonomickou aktivitou a periférií s velmi malou ekonomickou aktivitou.
Celková versus sektorová koncentrace
Logika, že volnější obchod vede k vzniku a rozšiřování průmyslových aglomerací je vcelku silná. Nicméně, vlivy mohou být velmi odlišné a závisí na tom, jak si vydefinujeme koncentraci. Jak již bylo zmíněno koncentrace (shlukování) může nabývat dvou základních podob a to celkovou a sektorovou. Celková vede k polarizaci jednotlivých regionů, kdy v některých je koncentrována téměř veškerá ekonomická aktivita (core region) a v druhých téměř žádná (periférie). Stejnou logiku však můžeme aplikovat i na sektorová koncentraci, kdy regiony mají svou core výrobu a pak ještě několik periferních výrob.
Důležitý závěr, který z toho plyne, je, že vzrůstající specializace národů může být podnícena aglomerujícími silami, nikoliv komparativními výhodami. To je zajímavé, pokud tyto a již dříve provedené závěry porovnáme.