• inverzní křivka poptávky –

• inverzní křivka poptávky – odráží cenu jako funkci množství. Pro každou úroveň poptávky po statku 1 inverzní křivka poptávky ukazuje, jaká by musela být cena tohoto statku, aby si spotřebitel zvolil právě tuto úroveň spotřeby. Pro určitou úroveň spotřeby měří mezní ochotu zaplatit za dodatečnou jednotku daného statku při této spotřební úrovni

• klesající inverzní poptávková křivka – je-li velmi nízké, spotřebitel je ochoten se vzdát velkého množství peněz – tedy vzdát se velkého množství jiných statků, aby získal o něco více tohoto statku. Jak se x1 zvyšuje, spotřebitel je ochoten se vzdát stále menšího množství peněz, aby získal o něco více statku 1.

Slutského rovnice

Pokud se změní cena určitého statku, dochází ke dvěma druhům efektů:
a mění se vzájemný poměr, v kterém můžete vyměňovat jeden statek za druhý a také se mění celková kupní síla vašeho příjmu. Změna v ceně statku 1 změnila poměr, při kterém nám trh umožňuje substituci statku 2 za statek 1.
b Zlevnění statku 1také zároveň znamená, že si jej ze svého příjmu můžeme koupit větší množství. Kupní síla našich peněz se zvýšila, i když máme k dispozici stále stejné množství peněz. Zvýšilo se však množství, které si za tyto peníze můžeme koupit.