Podle toho rozeznáváme dvě hlavní skupiny nákladů:

– přímé – jednotlivým konkrétním výkonům je možné přiřadit je přímo již při jejich vzniku (spotřeba materiálu na 1 ks)
– nepřímé – není možné je početně technicky přiřadit při jejím vzniku, náklady které vznikají při činnostech týkajících se všech druhů výkonů za určité období (mzdy pracovníků, režijní náklady, odpisy)

– dle závislosti na změně objemu výroby:
o souvisí s objemem výroby a její změnou. Základní stupnici tvoří náklady fixní a variabilní.
– fixní náklady – nezávisí na objemu výroby a jsou pevné. Zůstávají ve stejné výši bez ohledu na objem výroby. Mní se pouze při rozsáhlých změnách. Patří sem většina režijních nákladů (nájemné, odpisy, mzdy nevýrobních zaměstnanců). Klesají s růstem objemu výroby. Při nevyužívání výrobní kapacity naopak stoupají.
– variabilní náklady – mění se v závislosti na objemu výroby. Mohou se vyvíjet buď stejně rychle jako objem výroby = proporcionální náklady, rychleji než objem výroby = nadproporcionální (progresivní) náklady, nebo pomaleji než objem výroby = podproporcionální (degresivní) náklady. Patří sem jednicové náklady a část režijních nákladů.