9.2 Protimonopolní regulace

Vznik heterogenní struktury (před sto lety) vyústil v požadavek uchovat rovné možnosti pro nerovné konkurující subjekty. Snaha rozdělit velké firmy na menší, ale to se nemohlo povést:
– velikost firmy je jev objektivně podmíněný konkrétními technickými a technologickými možnostmi.
– podnikatelská sféra si našla způsoby, jak zákonná omezování obcházet – rychlý rozvoj koncernů, holdingových společností, tajných dohod.
Ale trh bez monopolních výhod (firmy se vždy snaží získat výhodu→ konkurence→ pozitivní vliv) → dochází k závěru, že společnost musí žít s monopoly, akorát se musí zákonně usměrnit do přijatelného postavení. Dochází ke sledování cenové politiky firem, dodržování pravidel hospodářské soutěže:
Nástroje regulace:
– zákonné normy – postihuje zneužívání výhody (protikartelové a protitrustové zákonodárství) – rozpuštění firmy, pokud využívá postavení k nepřiměřeným ziskům.
– daňová politika – progresivní metoda zdanění – odčerpává nejvyšší podíl z nejvyšších zisků.
– stát může oslabit monopol v daném podnikání tím, že vstoupí do odvětví (nesleduje ziskové kritérium) nebo nějak podporuje konkurenční firmy.
– jsou to možnosti využívání tržního prostředí k regulaci monopolu.
Dva základní přístupy:
a) stimulace konkurenčního prostředí
b) cenová regulace