Minimální ceny
– problematické – opatření na ochranu soutěže (pod nátlakem slabších konkurentů). Prodej výrobků pod úrovní nákladů má možnost realizovat jen velká firma (chce získat větší zastoupení na trhu). Je ale těžké zjistit minimální cenu. Garantovaná hranice cen také podporuje stagnaci.
Zákon se snaží omezit:
Umělé udržování tržních cen – na základě smluv mezi výrobci a prodejci.
Vázané prodeje a úmluvy o nich – zboží A je prodáno pouze, je-li zákazníkem koupeno zboží B.
Cenová diskriminace – firma prodává tentýž výrobek různým zákazníkům za různé ceny.
Dodatečné daňové zatížení monopolu – argumentací je odčerpání nepřiměřených monopolních zisků. Efekt účinku je problematický, vede totiž k omezování nabídky a tím u růstu ceny (monopol to zdanění chápe jako nákladová položka, rostou náklady→ optimalizace výstupu monopolu).
Pozitivní stránkou regulací je to, že svojí existencí usměrňují monopoly a jejich praktiky k přijatelným formám. Ale současně je nutno zvažovat, že každý zásah omezuje konkurenci. (monopol také musí hledět na dobré jméno a snaží se o stabilizaci dlouhodobě výhodného postavení – před možností maximalizovat zisk v dané chvíli, takže nemá úplně volné pole působnosti).