Užívanější:

Užívanější: Ekonomie zkoumá, jak lidé a společnost rozhodují o využití vzácných zdrojů, které mají alternativní užití, za účelem výroby různých statků a služeb a jak jsou tyto komodity rozdělovány pro současnou i budoucí spotřebu mezi jednotlivé osoby a skupiny ve společnosti.

Toto pojetí ctí oba základní směry ekonomického myšlení druhé poloviny 20. století – keynesiánství i soudobá ekonomie vycházející z neoklasicismu.

KEYNESIÁNSTVÍ – ve 2. pol. 30 let – anglický ekonom John Maynard Keynes – Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz – reakce na hospodářskou krizi let 1929-1933 a její důsledky. Odlišnost od neoklasicismu je hlavně v makroekonomickém přístupu – dospěl k tomu, že hospodářský systém je sice schopen nalézat rovnováhu, nicméně se ocitá v rovnováze při neúplném využití zdrojů.
– logickým vyústěním jeho přístupu byl důraz na státní intervencionalismus (zasahování).
– jeho dílo je možno považovat za pokus o teoretické zdůvodnění nutnosti státních zásahů směřující k vyšší úrovni koupěschopné poptávky (točí se víc peněz).
Uplatňuje se po 2. světové válce je hlavním proudem ekonomického myšlení, v 50. – 60. letech realizován dynamická rozvoj bez vážnějších cyklických výkyvů.