Vývoj ekonomie – evoluční cestou (ne nepřetržitou). Posun ekonomické myšlení se také uskutečňuje i záměnou – nahrazením jednoho směru jiným. Mění se paradigma – přístup při řešení otázek. Pomocí paradigmatu se snaží se teorie snaží odhalovat a analyzovat problémy hospodářství→ když se setká s něčím, co nejde na základě paradigmatu vysvětlit→ hledají se nové přístupy→ vzniká nové paradigma a jeho stoupenci odmítnou paradigma hlavního proudu, vyústěním může být i nahrazení původního paradigmatu (70. léta – neokeynesiánské paradigma nahrazeno monetaristickým – mělo větší schopnost vysvětlit ty jevy). Nové paradigma musí vždy nějak lépe odpovídat než paradigma předchozí. Může vznikat návratem k prvkům a přístupům paradigmat již dávno překonaných nebo může obsahovat prvky toho předchozího.
Metody ekonomie – každé paradigma má svou škálu metod (např historická škola odmítala metodu abstrakce a preferuje historickou).
– metoda abstrakce – vydělujeme z hospodářské reality podstatné znaky, tím můžeme objasnit zákonitosti ekonomických jevů a procesů.
– zobecnění – vychází z abstrakce. Vytváření obecných tříd předmětů.
– syntéza – myšlenkové dělení celku na jednotlivé části, poznáním části se vytvářejí předpoklady pro dokonalejší pochopení a poznání fungování celku.
– klam z kompozice – typický omyl – to co je poznáno jako pravdivé a charakteristické pro číst, se mechanicky a prohlásí za pravdivé i pro celek→ co platí pro část nemusí platit pro celek!