13) Inflace

Inflace

Ekonomika by měla udržet vysokou zaměstnanost a měla by být schopna nabízet dostatek pracovních příležitostí pro všechny kdo chtějí pracovat. V ekonomice však není dosažitelná plná zaměstnanost aniž by za tento stav ekonomika neplatila urychlením míry inflace. Za přirozenou je považována taková míra nezaměstnanosti při níž jsou trhy práce v rovnováze a tlaky na hladinu cen a mezd v NH vyrovnány. Přirozená míra nezaměstnanosti není optimální míra nezaměstnanosti. Jde však o nejnižší udržitelnou míru nezaměstnanosti, která je v tržní ekonomice dosažitelná.
Inflace je zvyšování celkové hladiny cen a služeb, statků v průběhu delšího období. Měříme jí pomocí cenových indexů.Nejpoužívanější je index spotřebitelských cen vyjadřující velikost změny výdajů domácnosti na nákup spotřebitelského koše statků a služeb proti zvolenému výchozímu roku. Mezi ekonomické indikátory, které vypovídají o tom je-li ekonomika zdravá nebo nemocná, patří míra inflace. Vyjadřujeme jí pomocí indexů.

r 91 r 92
I = ———- = X1 I = ———- = X2
r 90 r 90

Vysokou míru inflace se zhoršuje schopnost peněz plnit funkce míry hodnoty a uchovatele hodnoty.

Tři základní formy inflace:
1) Mírná (blíživá) – v rozsahu několika %
2) Pádivá (cválající) – desítky a stovky % ročně. Je-li spojena se
značnými ekonomickými základy.
3) Hyperinflace – pohybuje se v tisících , desetitisících i miliónech %
ročně a dochází při ní k naprosté dezorganizaci
hospodářského života.

Příčiny inflace:

1) Inflace poptávková – je vyvolána poptávkou kdy si obyvatelstvo může za svou mzdu koupit více výrobků
a služeb.
2) Inflace nabídková (nákladová) – plyne z růstu nákladů na zaplacení surovin, energie…

Zdroje inflačních tlaků:

1) Nepružnost mezd a cen směrem dolů
2) Špatná finanční a rozpočtová politika
3) Strukturální nerovnováha