52) Základní ekonomické cíle

Základním ekonom. cílem státu je hospodářský růst. Jedná se o proces, během kterého schopnost národního hospodářství vyrábět statky a poskytovat služby neustále stoupá. Co tuto schopnost ovlivňuje? Jsou to ekonomické zdroje a míra, v jaké je hospodářství schopné využít těchto zdrojů.
Ne vždy hosp. růst vede ke zvyšování kvality života. Velmi často sebou přináší nedostatky (znečišťování životního prostředí, nedostatek přírodních zdrojů, růst sociálně slabých skupin apod…). Proto by se každý stát měl snažit zvolit takové tempo růstu, které vytváří předpoklady i pro zvyšování kvality života.

Zdroje ekonom. růstu:
1) Přírůstek nabídky pracovních sil (souvisí s vývojem obyvatelstva, se zvyšováním jeho zdraví)
2) Přírůstek ekonom. kapitálu (souvisí s lepší vybaveností kapitálem, s vyšší produktivitou práce)
3) Zvyšování investic do lidského kapitálu (vzdělanost pracovní síly – možnost pracovat s lepší technikou, nebo ji vytvářet)
4) Technický pokrok (díky němu můžeme využívat lidské a kapitálové zdroje efektivněji)
5) Řízení a organizace výroby (jedná se o přípravu lidí na jejich povolání, jejich vedení a motivace, což vede k efektivnějšímu využívání všech zdrojů)
6) Úspory v rozsahu výroby a ze specializace

Abychom dokázali srovnávat ekonomické vyspělosti jednotlivých zemí, vyjadřujeme hospodářský růst pomocí hrubého domácího produktu (HDP) na jednoho obyvatele a pomocí čistého ekonomického blahobytu (NEW)

Faktory růstu NH a měření jeho úrovně:
1) Práce – vynaložení fyzické a duševní energie člověka na získání statků a služeb
2) Přírodní zdroje – součástí přírody – člověk je využívá k uspokojování potřeb a ke své činnosti,
tvoří je nerostné bohatství, půda, lesy, voda, vzduch.
3) Kapitál – výsledek lidské práce, představuje hmotné statky, finanční kapitál

Členění:
– Kvantita – množství práce ve výrobní sféře, množství výrobních fondů a přírodních zdrojů
– Kvalita – efektivnost práce, výrobních fondů a efektivnost využití přírodních zdrojů

Práce – kvantita je ovlivněna:
• počet pracovníků
• průměrná délka pracovního období
• intenzita práce
– kvalita – produktivita práce

Kapitál – zejména investiční
Kvalita – efektivnost využití
Kvantita – celkový objem investičního kapitálu ve výrobní sféře, podíl strojů, věková struktura

Přírodní zdroje – kvantita, kvalita

Při konstrukci makroekonomických ukazatelů lze použít 2 metody měření úrovně:
1) Metoda toku výrobků a služeb (výsledkem je nějaký ukazatel – hrubý, čistý nebo národní produkt)
2) Metoda toku peněžních prostředků (výsledkem je národní důchod)

HDP – celková peněžní hodnota toku statků a služeb vytvořená za dané období (1 rok) výrobními faktory v národním hospodářství bez ohledu na to, jsou-li vlastněny občany státu nebo cizinci.

Čistý ekonomický blahobyt – tento ukazatel postihuje životní úroveň obyvatelstva.
Stát ovlivňuje ekonomické cíle a hospod. život v zemi, a to souborem opatření, které nazýváme hospodářská politika. Jejími nástroji jsou:

1) Monetární politika – peněžní a úvěrová politika, opatřeními, kterými se ovlivňuje množství peněz v politice u nás provádí ČNB – nástroje:
Přímé (administrativní) – úvěrové limity, omezení pohybu peněz se zahraničím apod.
Nepřímé – operace na volném trhu – prodej a nákup státních cenných papírů, změny povinných
min. rezerv, diskontní sazba.

2) Fiskální politika – rozpočtová, SR je součástí rozpočtové politiky, proces utváření daň. soustavy a veřejných výdajů s cílem napomoci utlumit negativní dopady vzniklé z průběhu hospodářského cyklu, přispět k růstu ekonomiky při nízké míře inflace a vysoké nezaměstnanosti, významná oblast stát. hospodářské politiky, která je spjata se SR tak i s místními rozpočty.
SR – nejvyšší účet státu

3) Důchodová politika – působení státu na mzdy a zisky, cílem je potlačovat inflaci bez negativních důsledků pro vývoj HDP, regulace důchodů, kontrola mezd a platů, zisku

Kontrola dobrovolná – na vzájemné dohodě
Kontrola nedobrovolná (zákonná) – mzdy nesmějí růst rychle

V 80. letech důchodová politika založena na daních ve Velké Británii – není zabráněno růstu mezd, ale musí to být v určitém vládou stanoveném rozmezí. V ČR se používala po revoluci až do roku 1995

Celní politika – výběr cla, celní kontrola

4) Sociální politika – ovlivňuje chování ekonom. subjektů zlepšováním sociálních podmínek (důchodové zabezpečení, politika nezaměstnanosti – zaměstnanosti)

5) Obchodní politika – stát reguluje vnější ekonomické vztahy

6) Strukturální politika – regulace struktury NH, omezení monopolních výrobců, dodržování pravidel hospodářské soutěže.