15) Bariéry konkurence a vznik monopolu. Rozhodování monopolu o ceně a produkci.

Mikroekonomie

15. Bariéry konkurence a vznik monopolu. Rozhodování monopolu o ceně a produkci.

Nedokonalá konkurence představuje situaci, kdy je na trhu alespoň jeden prodávající nebo kupující, který může ovlivnit tržní cenu. V rámci nedokonalé konkurence na straně nabídky rozlišujeme tři typy tržní struktury (monopol, oligopol a monopolní konkurence)

Hlavní příčiny vedoucí ke vzniku monopolu
Monopolní trh je charakterizován přítomností jediného nabízejícího. Jiné firmy na tento trh buď vstoupit nechtějí, nebo nemohou. Nemožnost příchodu na trh je spojena s tzv. překážkami (bariérami) vstupu do odvětví. Hlavní překážky vstupu do odvětví:
• Průměrné náklady určité firmy dosahují svého minima při větším výstupu, než žádá tržní poptávka (přičemž cena je vyšší než průměrné náklady). Případ, kdy tržní poptávku může uspokojovat svou produkcí jedna firma s nižšími průměrnými náklady, než kdyby bylo v odvětví více menších firem, nazýváme přirozený monopol. Obr. str. 265
• Kontrola zdrojů, nezbytných pro výrobu, jednou firmou.
• Stát může udělit určité firmě výsadní právo vyrábět daný statek.
• Právní restrikce v podobě patentů, ochranných práv autorů apod.

Charakteristické rysy monopolu
V důsledku totožnosti produkce monopolu jako jediného výrobce v odvětví s výstupem celého odvětví je totožná individuální a tržní poptávková křivka. Monopol si může zvolit jakoukoliv kombinaci výstupu a ceny podél křivky poptávky. Monopol je cenovým tvůrcem

Volba optimálního výstupu monopolu
Při rozhodování o velikosti výstupu, jehož výroba je spojena s realizací maximálního zisku, vychází monopol z maximalizace rozdílu mezi celkovými příjmy a celkovými náklady, resp. z rovnosti mezních příjmů a mezních nákladů. Příjmy vykazují specifika plynoucí z klesající poptávkové křivky (Aby monopol prodal dodatečnou jednotku výstupu, snižuje nejen cenu této poslední jednotky, ale všech jednotek výstupu. Mezní příjem proto klesá rychleji než cena).
Obr. str. 269
Podstatným rysem chování monopolu je, že optimální výstup není zpravidla vyráběn s minimálními průměrnými náklady.

Stanovení ceny monopolu
Monopol musí vzít v úvahu poptávkovou křivku. Rovnovážná tržní cena bude převyšovat jak mezní příjmy, tak mezní náklady odpovídající optimálnímu výstupu monopolu. Rozdíl mezi cenou a mezními náklady je ovlivněn cenovou elasticitou poptávky, a to nepřímo úměrně.
• Monopol by měl vyrábět pouze tak velký výstup, kterému odpovídá elastická část poptávkové křivky (ePD – 1)
• Čím elastičtější bude tržní poptávka, tím menší bude převis ceny nad mezními náklady
Vyjádření velikosti ceny: P = MC / (1 + (1 / ePD))

Tvorba cen přirážkou
Ke zjištěným průměrným nákladům je přičtena zisková přirážka „m“.
M = (P – AC) / AC
Pokud předpokládáme, že firma vyrábí dlouhodobý optimální výstup, tedy s minimálními LAC (v bodě minima LAC platí rovnost LMC = LAC) lze upravit rovnici:
m = (P – MC) / MC
Při výrobě optimálního výstupu platí MR = MC, a proto:
m = (P – MR) / MR
Vyjádříme-li mezní příjem pomocí jeho vztahu k elasticitě poptávky:
m = – 1 / (1 + ePD)

Monopolní zisk
Monopol může zisk realizovat i v dlouhém období.

Křivka nabídky monopolu
Křivku nabídky monopolu není možno graficky znázornit. Neexistuje jediný vztah mezi cenou a nabízeným množstvím.

Cenová diskriminace
Cílem cenové diskriminace je získání přebytku spotřebitele a jeho přeměna v dodatečný zisk firmy. Podstatou cenové diskriminace je stanovení rozdílných cen stejných výrobků, aniž by k tomu vedly nákladové důvody. Jde o stanovení různých cen (různým spotřebitelům nebo různých množství) z jiných než nákladových příčin.

Cenová diskriminace prvního stupně
Diskriminace podle spotřebitelů, kdy monopol stanoví každému spotřebiteli maximální cenu, kterou je ochoten zaplatit za každou koupenou jednotku (Reservation Price). Monopol získává celý přebytek spotřebitele. Obr. str. 276

Cenová diskriminace druhého stupně
Stanovení různých cen za různá kumulovaná množství daného statku. Multi-Part Pricing. Monopol může získat část přebytku spotřebitele. Obr. str. 277

Cenová diskriminace třetího stupně
Rozdělení spotřebitelů na dvě nebo více skupin, z nichž každá má svou vlastní poptávkovou křivku. Nutné podmínky:
• Musí existovat kritérium rozdělení spotřebitelů do různých skupin. Tímto kritériem jsou výrazné rozdíly v cenové elasticitě poptávky po daném produktu.
• Není možný vzájemný prodej mezi spotřebiteli.
Rozhodování firmy je determinováno:
• Celkový výstup rozděluje monopol mezi jednotlivé skupiny spotřebitelů tak, aby jeho mezní příjem z prodeje části výstupu každé skupině byl stejný: MR1 = MR2. Kdyby tomu tak nebylo a mezní příjem monopolu z prodeje první skupině by byl větší než mezní příjem z prodeje druhé skupině, přesunula by firma část výstupu z druhé do první skupiny, čímž by se snížila cena první skupiny a vzrostla cena druhé skupiny.
• Mezní příjem z prodeje každé skupině je stejně velký jako mezní náklady: MR1 = MC = MR2. Kdyby mezní příjem z prodeje oběma skupinám spotřebitelů byl stejný, ale současně větší než mezní náklady, firma by mohla zvýšit zisk zvětšením výstupu, což by vedlo k poklesu cen u obou skupin spotřebitelů, takže mezní příjem u obou skupin by poklesl a vyrovnal by se se zvětšenými mezními náklady.
Celkový zisk: (Q1, Q2) = TR1 (Q1) + TR2 (Q2) – TC (Q1 + Q2)

Nutné podmínky maximalizace zisku:
• / Q1 = TR1 / Q1 – TC / Q1 = 0
MR1 = MC
• / Q2 = TR2 / Q2 – TC / Q2 = 0
MR2 = MC
Obr. str. 281
Cena pro skupinu spotřebitelů s méně elastickou poptávkou je vyšší než cena pro skupinu spotřebitelů s elastičtější poptávkou.
Pokud předpokládáme, že MR1 = MR2, potom také platí:
P1 * (1 + (1 / ePD1)) = P2 * (1 + (1 / ePD2))

Některé další formy cenové diskriminace
Diskriminace v čase – v různém čase jsou spotřebitelům, rozděleným do skupin v závislosti na elasticitě jejich poptávky, stanoveny různé ceny. Obr. str. 283
Specifickou formou cenové diskriminace v čase je stanovení cen ve špičkách. V důsledku kapacitních omezení v období zvýšené spotřeby dochází k růstu mezních nákladů. Proto jsou ve špičkách zvyšovány ceny. Není zde uplatňována podmínka: MR1 = MC = MR2. Obr. str. 284

Bilaterální monopol a monopson
Pokud je tržní nabídka představována výstupem jediné firmy (monopolu), a poptávka jediným kupujícím (monopson), nazýváme tuto situaci bilaterální monopol.