Aristoteles

• Aristoteles – vznik peněz vyvozoval z rozvoje směny a pokud sloužily jako oběživo a usnadňovaly směnu, považoval je za jev přirozený. Jsou-li však použity peníze k „tvorbě“ peněz, např. lichva nebo obchod pro zisk, považuje to za nepřirozené.
Rozlišuje dva druhy bohatství a dva způsoby jeho nabývání a zvyšování:
a) ekonomiku – souhrnem všech statků a činností, pomocí nichž si lidé opatřují věci nezbytné k životu. Systém zaměřený na uspokojování lidských potřeb.
b) chrematistiku – bohatství v peněžní formě a způsoby jeho zvyšování. Snaha trvale rozmnožovat peněžní bohatství.

– Etika Nikomachova – požadavek, že každé zboží musí být užitečné pro toho, kdo jej ve směně získává. Předpokladem směny je, že proti sobě stojí statky odlišných vlastností. Dospěl k závěru, že směna vyjadřuje rovnost, jejíž předpokladem je souměřitelnost zboží. Také kritizuje společenské vlastnictví, protože oslabuje soukromou iniciativu a zájem na výsledcích výroby.

• Aurelius Augustin – autor přelomu 4. a 5. století našeho letopočtu.
– O státě božím – spis – zemědělství je nejlepší hospodářskou činností, odmítavý postoj k hospodářství založenému na směně (tržnímu hospodářství). Nutnost živit se vlastní prací (hodnotí shodně fyzickou a duševní).