Vnější měnová politika
Vnější měnová politika
Cílem ovlivňování měnových kurzů centrální bankou je ovlivnění základní makroekonomických ukazatelů.
V teorii pružných m.k.má vláda dvě možnosti, jaké zaujmout k této situaci stanovisko. Buď může do měnových kursů vůbec nezasahovat a ponechat jejich vývoj tržnímu mechanismu nebo nastoupit cestu jejich přímého ovlivňování.
Stabilizace pružných měnových kursů – i když se vláda rozhodne do měnového vývoje přímo nezasahovat má stále několik nepřímých nástrojů, kterými může ekonomiku ovlivňovat. Jsou to nástroje monetární, fiskální a důchodové politiky. Stát může těmito nástroji regulovat pohyb kapitálu přes hranice. Dejme tomu, že existují dvě země A a B. Země A například monetární politikou zvýší úrokové sazby v naší zemi. Tím zvýší úrokové míry v zemi A a přilákají kapitál ze země B. Poroste poptávka po měně a tudíž poroste i její měnový kurs. Zvýší se objem kapitálu v zemi A a pokud se přemění na investiční výdaje poroste i agregátní poptávka a reálný produkt. To bude mít dopad na zaměstnanost a cenovou stabilitu země A ( což jsou cíle stabilizační politiky ). Stane-li se tak nebo ne, závisí na tom, jestli v zemi jsou volné výrobní faktory či nikoliv. Změny v úrokových sazbách uvnitř jedné země působí na vývoj měnového kursu a následně na velikost agregátní poptávky.
Řízené měnové kursy – státní orgány mohou ovlivňovat měnové kursy i přímými nástroji jako jsou cla, kvóty, neviditelné překážky dovozu, intervence centrální banky na devizových trzích. Nástroje omezující množství dováženého a vyváženého zboží ovlivňují platební bilanci i měnové kursy a ve svém konečném důsledku i zaměstnanost a cenovou hladinu.
Intervence na devizových trzích – centrální banka může prodávat část svých devizových rezerv a zvyšovat nabídku například zahraničních peněz na trhu. Tím dojde ke zvýšení nabídky např. švédské koruny na českém trhu a cena švédské koruny bude mít klesající tendenci, zatímco česká koruna poroste. Změna v kursech vyvolá změnu množství zboží jdoucího přes hranice země. Rezervy centrální banky jsou však omezeny. Po čase mohou být vyčerpány a vláda musí přejít na jinou politiku řízení měnových kursů.
Měnový kurs odráží změny v toku jak výrobků a služeb, tak i v toku kapitálu. Oba dva toky působí na agregátní poptávku dané země.