Analýza celní unie

5.2 Analýza celní unie
Co se týká evropské integrace, tak ta je vždy v určitém období postavena na určitém typu zóny volného obchodu (FTA). Pokud krom toho, že zúčastněné země si odstraní vzájemně cla (princip FTA), ještě navíc vytvoří společný celní sazebník vůči třetím zemím, hovoříme o celní unii (CU).
Pro zjednodušení budeme předpokládat tři země. Dvě spolu vytvoří celní unii a třetí stojí vně. Dále budeme předpokládat, že původně všechny země uvalovaly MFN cla na všechny importy. Dále budeme předpokládat, že se obchoduje se třemi typy zboží (zboží 1,2,3). Každá země produkuje všechny tři typy produktu. Ale nákladová struktura je taková, že exportují vždy dvě zboží a třetí importují.

5.2.1 Cenové a množstevní efekty
Vytvoření CU mezi domácí a partnerskou zemí, znamená odstranění cel o velikosti T na import zboží 1 z partnerské země a v partnerské zemi pak eliminace cel o velikosti T na zboží 2 z domácí země. Cla , kterým čelí RoW se nemění a protože původně měly všechny země stejnou úroveň MFN cel, není nutná ani harmonizace domácí a partnerské země vůči RoW, T představují společný celní sazebník vůči třetím zemím.
Nyní si vysvětlíme cenový a množstevní efekt.

Cena zboží 2 v partnerské zemi klesne z P‘ na P“, ale cena, kterou získají domácí exportéři do partnerské země stoupne z P‘ – T na P“. Nic se nestane s vnitřními cenami v RoW zemi, ale exportéři z RoW čelí nižším cenám za svůj export do partnerské země (exportuje tam i domácí země, která nemusí platit cla). Co se týká množstevního efektu, tak domácí import stoupne z M‘ na M“ a domácí export do partnerské země stoupne z XP‘ na XP“. RoW export do partnerské země klesne