Cena volného času
– Cena volného času je to čeho se člověk obětuje, čeho se vzdá – pokud se rozhodne mít volný čas, tj. nepracovat. Chce-li mít více volného času, pak ušlá mzda (kterou by mohl dostávat, kdyby místo volného času pracoval) je jeho obětovaná příležitost. Proto můžeme říci, že mzda je cenou volného času.
– Mzda je nejen cenou za volný čas, nýbrž zároveň i důchodem. Tímto se poptávka po volném čase zásadně odlišuje od poptávky po jiných statcích.
– Při vyšší mzdové sazbě každá hodina práce umožňuje získání většího množství výrobků a služeb, což vede k tendenci více pracovat na úkor volného času, tzn. nahrazovat volný čas prací. Jedná se o tzv. substituční efekt změny mzdové sazby, který vede ke zvyšování nabízeného množství práce.
– S růstem mzdy současně vzroste důchod, a pak si můžeme kupovat více všech statků, včetně volného času, resp. nahrazovat práci volným časem. Důchodový efekt zde působí opačně než u jiných poptávek. Důchodový efekt růstu mzdy vyvolává zvýšení „nákupu“ volného času.
– V případě poptávky po volném času působí oba dva efekty – substituční a důchodový proti sobě, nikoliv stejnoměrně (jako u jiných poptávek). Dopad změny mzdové sazby na nabízené množství práce záleží na tom, který z nich převažuje:
* jestliže převažuje substituční efekt nad důchodovým efektem, pak s růstem mzdové sazby nabízené množství práce roste.
* jestliže převáží důchodový efekt nad substitučním efektem, tak s růstem mzdové sazby nabízené množství práce klesá.