Diferenciační dopad na výrobce

– souvisí se stimulačním účinkem – ti nejsou schopni dosáhnout srovnatelné úrovně nákladů→ vyšší náklady je zbavují prostředků na rozvoj→ konkurenční prostředí eliminuje (vylučuje) výrobce, kteří nejsou schopni efektivně využívat zdroje.
– omezovací funkce – směrem ke spotřebitelům – jsou vyloučeni ti, kteří nejsou schopni tržní cenu uhradit.
– funkce distribuční – nástrojem distribuce důchodů při směnných transakcích.

7.4 Efektivnost trhu dokonalé konkurence
Výrobce nemá možnost cenu ovlivnit (je k němu objektivní) – na trhu dokonalé konkurence.

Platnost grafu rovnováhy firmy musí být v podmínkách dokonale konkurenčního trhu všeobecná (platí pro každou firmu.
Jestliže se na trhu utvoří cena p1→ je výslednicí střetu nabídky (S1) a poptávky (D1) – firmě se uhradí náklady→ rovnovážný bod E1. Když dojde k růstu poptávky (z D1 na D2)→ E2→ vzestup ceny na P2→ firma na to reaguje a rovnováha (E2) vzniká na novém MR (P2) a na původních MC→ P2 > AC = ZISK→ do odvětví vstupují dodateční výrobci→ posun tržní nabídky (z S1 na S2)→ nová rovnováha trhu v bodě E3 (průsečík D2 a S2 )→ cena poklesla na dřívější úroveň→ optimum firmy se navrací do výchozího rovnovážného bodu (E3 = E1) – firma omezila rozsah nabízeného množství na původní úroveň.