3) Teorie poptávky, odvození poptávky a determinanty poptávky

Mikroekonomie

3. Teorie poptávky, odvození poptávky a determinanty poptávky
• Individuální poptávka
• Tržní poptávka – součet poptávek jednotlivých tržních subjektů
Individuální poptávka po určitém statku závisí na následujících faktorech:
• Ceně tohoto statku
• Cenách ostatních statků
• Důchodu (příjmu spotřebitele)
Poptávku po každém jednotlivém statku lze vyjádřit funkcí:
• X1 = f1 (P1, P2, … , Pn, I)
• X2 = f2 (P1, P2, … , Pn, I)
• Xn = fn (P1, P2, … , Pn, I)

Vliv změny důchodu spotřebitele na poptávku
Změna důchodu vede k posunu linie rozpočtu. Směrnice všech linií rozpočtu, mezní míra substituce ve směně je stejná. V bodě optima proto zůstává stejná i mezní míra substituce ve spotřebě. Změna důchodu vede ke změně optimální kombinace statků X a Y, mění se i úroveň užitku.
Pokud spojíme body optima odpovídající jednotlivým úrovním důchodu, získáme důchodovou spotřební křivku (ICC). ICC je souborem kombinací dvou statků, při nichž spotřebitel maximalizuje užitek při různých úrovních důchodu.

Pro normální statky se s růstem důchodu zvyšuje i nakupované množství.
Jde-li o méněcenný statek, s růstem důchodu nakupované množství klesá.

Vliv změn ceny statku na poptávané množství
Změna ceny se projeví na linii rozpočtu, která se pootáčí. Linie rozpočtu se stává tečnou jiné indiferenční křivky. Mění se směrnice linie rozpočtu.
Spojíme-li body optima odpovídající jednotlivým úrovním ceny statku X, dostaneme cenovou spotřební křivku (PCC). PCC je souborem kombinací statků X a Y, maximalizujících užitek spotřebitele při různých cenách statku X.
• Pokud je PCC klesající, potom s poklesem ceny statku X spotřebitel nakupuje více statku X a méně statku Y.
• Je-li PCC rostoucí, s poklesem ceny statku X roste poptávané množství statků X i Y.
Změna ceny se projeví jako posun po křivce poptávky.

Odvození křivky poptávky z PCC

Substituční a důchodový efekt
Substituční efekt znamená změnu poptávaného množství v důsledku substituce statku relativně dražšího statkem relativně levnější. Jde o posun po indiferenční křivce.
Důchodový efekt znamená změnu poptávaného množství v důsledku změny reálného důchodu, tzn. změnu indiferenční křivky.

• Úsek AC je celkový efekt
• Úsek AB je substituční efekt
• Úsek BC je důchodový efekt
Substituční efekt je vždy negativní (X / PX U = konst. 0).
Důchodový efekt (X / PX ze změny I nebo –X * X / I ze změny Px):
• Pro normální statky je důchodový efekt negativní – pokles ceny statku X zvyšuje reálný důchod a tedy poptávané množství normálních statků. A tedy i celkový efekt je negativní.
• Pro méněcenné statky je důchodový efekt pozitivní – pokles ceny vede k růstu reálného důchodu a v případě méněcenných statků se s růstem důchodu snižuje poptávané množství. Cenový efekt nelze jednoznačně určit. V případě, že s poklesem ceny poptávané množství klesá a s růstem ceny poptávané množství roste – pozitivní důchodový efekt převáží nad negativním substitučním efektem – hovoříme o Giffenově paradoxu.
2 pojetí substitučních efektů:
• Podle Hickse – konstantní reálný důchod je schopnost spotřebitele dosáhnout stejné úrovně užitku
• Podle Slutského – konstantní reálný důchod je schopnost spotřebitele nakoupit stejný objem statků (Str. 90 Obr. 3-13)
Slutského substituční efekt v sobě zahrnuje i malé zvýšení reálného důchodu (důchodového efektu) Hicksova.
Slutského rovnice (celkový efekt cenové změny):
X / PX = X / PX U = konst. –X * X / I ze změny Px

Vliv změny ostatních cen na poptávku
Křížový substituční efekt: změna poměru cen vede k nahrazování statku dražšího statkem levnějším.
Křížový důchodový efekt: změna ceny statku Y ovlivní reálný důchod a jeho prostřednictvím poptávku po statku X.
Křížový substituční efekt je pro běžné dvojice statků pozitivní. Křížový důchodový efekt je pro běžné statky negativní.
Pro substituty platí, že celkový efekt cenové změny je pozitivní.
Pro komplementy je celkový efekt negativní.

Tržní poptávka
Součet individuálních poptávek jednotlivých spotřebitelů.
Efekt módy: Jde o statky, po nichž roste individuální poptávka v důsledku růstu množství nakupovaného ostatními spotřebiteli.
Efekt snobské spotřeby: poptávka individuálního spotřebitele klesá s růstem počtu spotřebitelů.

Další podrobnosti ohledně determinant poptávky viz. otázka č. 5