4. Přednáška – Teorie reálného hosp. cyklu (teorie RBC)

Teorie reálného hosp. cyklu (teorie RBC)

– datace: od 80. let 20.st.
– mladší „sestra“ peněžních modelů
– mladší větev NKM
– představitelé: Kydland, Prescott, Long, Ch. Plosser

Obecné rysy RBC:
– rozdíl v charakteristice impulsů, které už nejsou peněžní, nýbrž reálné náhodné změny agregátní produktivity výrobních faktorů v celé ekonomice; preferencí
– rozdíl, jak jsou tyto impulsy do eko přenášeny tzv. mechanizmem mezičasové substituce

MMS = získáme-li dodatečný důchod, rozhodujeme se, jak jej rozdělíme mezi C a S podle hypotézy mezičasové substituce trochu více spotřebuji, ale zbytek si ušetřím a investuji – měním současnou spotřebu na budoucí. Eko subjekt se rozhoduje mezičasově (2 období), optimalizuje v čase vývoj své spotřeby. kdyby se tak eko subjekty chovaly, pak lze v čase pozorovat, že spotřeba je daleko více stabilnější než důchod.

U ekonomik s dlouhou tradicí tržního mechanizmu je tato teorie platná (např. USA). Na začátku transformace postkomun. Zemí není patrná platnost této teorie tzv. „podivný vývoj“ .

Vznik hosp. cyklu v RBC

– v ekonomice dojde k technologickému zlepšení zvýší se mezní fyzický produkt kapitálu (MPPk = jak se mění reálný HDP, jestliže se zvýší objem kapitálu o jednotku. Kapitál je produktivnější)
– investuje se do dalšího kapitálu, firmy si to mohou dovolit vzroste agregátní produktivita proces investování vyšší příjmy původní tech. Zlepšení má tedy dlouhodobý dopad.

Pro mezičasovou substituci je klíčovou otázkou reálná úroková míra (r). Jakmile (r) začne růst, domácnosti jsou motivovány více pracovat a více spořit.

– technologické šoky jsou jednorázové (dočasné) – změna agregátní produktivity

Hosp. cyklus vzniká díky výkyvům produktivity výrobních faktorů, jejichž účinky jsou do eko zařazeny pomocí mezičasové substituce kolísá potencionální výstup, který je dán množstvím výrobních faktorů a jejich produktivitou

Teorie RBC a peníze

– za prvotní zdroj změny M nejsou považovány zásahy CB
– jejich pojetí úlohy peněz v ekonomice: v rámci teorie RBC se setkáváme s tzv. hypotézou obrácené kauzality (reverzní)

vztah příčina – následek, změny M a HDPr
monetaristé, Lucas … M (příčina) Y (následek)
teorie RBC … Y M ! nesmíme směšovat časovou následnost a kauzalitu

M = předčasová veličina – vyvolá změnu Yr časová následnost
Y nemusí vyvolat M kauzalita
(Př. Vánoce a počet posílaných pohlednic)

Již dnes vzroste M, protože lidé dopředu očekávají růst HDPr, dopředu zvyšují svou poptávku po penězích a CB nechce dopustit, aby se zvýšená poptávka promítla do úrokových sazeb v ekonomice, proto ji uspokojuje zvýšenou nabídkou peněz.

Proč by lidé měli dopředu očekávat růst HDPr?

– RAC. OČEKÁVÁNÍ !!!!!
– Výkyvy agregátní produktivity lidé odhadnou budoucí růst HDPr

Co to znamená pro účinnost HP?

– měnová politika je v modelu RBC zcela neúčinná, CB svými zásahy HDPr neovlivňuje, ten je ovlivňován reálnými šoky CB pasivně reaguje na vývoj v ekonomice

TEORIE x PRAXE

Teorii nelze nic vytknout. V praxi zůstává otevřenou otázkou kauzální vazba (od peněz k výstupu x od výstupu k penězům).

Nová keynesovská makroekonomie

Datace: Od počátku 80. let 20. st. Souběžně s tericí RBC. Největší rozmach v 90. letech.
Populární ekon. Škola především v Evropě
Nejvýznamnější představitel Joseph Stiglinz (2001 Nobelova cena za ekonomii)
Reagují na novou klas. Ekonomii – některé jejich kritiky berou vážně (rac. Oček.), něco akceptovat nehodlají (předpoklad dokonalé konkurence).