26) Založení podniku

Založení podniku

Rozhodne-li se podnikatel založit podnik, musí zvažovat:
1) Jaké výrobky a v jakém množství bude vyrábět nebo jaké služby bude poskytovat
2) Jakou technologii zvolí a jaké hospodářské prostředky ke své činnosti bude potřebovat
3) Jak si zajistí potřebné finanční zdroje a výrobní činitele
4) S kým bude spolupracovat
5) Jaké budou jeho náklady, výnosy, jakého zisku chce dosáhnout
6) Jakou právní formu podnikání zvolí
7) Kde svůj podnik umístí

Podnikatelský záměr konkretizuje cíl podnikatelské činnosti, provádí rozbor trhu. Podnikatelský záměru může být zpracován na základě rozboru silných a slabých stránek zakládaného podniku. Stanovení koncepce rozvoje podniku se nazývá strategie. Obsahuje formulaci dlouhodobých cílů a cest k jejich dosažení. Na strategii navazuje politika podniku, tj. pravidla chování podniku v jednotlivých oblastech činnosti.

Zakladatelský rozpočet obsahuje:
1) Předpokládanou výši nákladů a výnosů
2) Výši kapitálu potřebného ke krytí hmotného a
nehmotného investičního majetku a oběžného majetku.

Pro podnikání je třeba mít dostatek finančních zdrojů. Podnikatel musí zvážit, zda bude únosné získat potřebný majetek z vlastních zdrojů nebo z úvěru.

Založení živnosti

Ohlašovací živnost – se zakládá ohlášením živnostenskému úřadu. Fyzická osoba v ohlášení uvede jméno a
příjmení, trvalé bydliště, rodné číslo, místo podnikání a údaj, zda jí soud nebo správní orgán uložil zákaz činnosti týkající se provozování živnosti. Ohlašuje-li novou živnost osoba zapsaná v obchodním rejstříku, připojí výpis z tohoto rejstříku tj. obchodní jméno, předmět podnikání, identifikační číslo organizace (IČO). Fyzická osoba je povinna připojit výpis z trestního rejstříku trestů (ne starší 6 měsíců) a u ohlašovací řemeslné a vázané živnosti doklad o odborné způsobilosti. Právnická osoba v ohlášení uvede obchodní jméno, sídlo, právní formu, jméno a bydliště osoby, která je statutárním orgánem, osobní údaje odpovědného zástupce, identifikační číslo organizace, předmět podnikání. Právnická osoba je povinna připojit výpis z rejstříku trestů svého odpovědného zástupce. Na základě těchto náležitostí živnostenský úřad vydá nejpozději do 15 dnů po ohlášení živnostenský list.
Koncesované živnosti – vznikají na základě žádosti o vydání koncese podané na živnostenský úřad.
Živnostenský úřad rozhodne o koncesi do 60 dnů od podání žádosti a vydá koncesní listinu.
Žadatel je povinen zaplatit stanovený poplatek. Živnostenský úřad zapíše podnikatele do živnostenského rejstříku.

Hospodaření, cíle a růst podniku

Hospodaření podniku – Při činnosti dochází v podniku ke spotřebě výrobních činitelů – práce, materiálu,
opotřebení strojů. Aby bylo možno vyjádřit souhrnnou spotřebu činitelů, musíme jejich spotřebu vyjádřit v peněžních jednotkách. Spotřebu výrobních činitelů na určitý účel, vyjádřenou v peněžních jednotkách, nazýváme náklady. Náklady se vždy vztahují k určitým výkonům, určitému účelu. Tím se odlišují od výdajů. Prodejem výrobků a poskytováním služeb, tedy prodejem svých výkonů, podnik dosahuje výnosů. Výnosy můžeme charakterizovat jako výkony podniku vyjádřené v peněžních jednotkách. Rozdíl mezi celkovými náklady a výnosy podniku za určité období představuje hospodářský výsledek.
Může mít formu:
1) Zisku, jestliže výnosy převyšují náklady
2) Ztráty, jestliže náklady převyšují výnosy.
Své hospodaření sleduje podnik v účetnictví. Vztah mezi náklady a výnosy je zachycen ve finančním výkazu, který je podnik povinen sestavovat ke konci roku. Výkaz má název výkaz zisků a ztrát.

Cíle podniku – Soustavu cílů můžeme formulovat takto:
1) Zajištění dlouhodobé existence podniku
2) Zajištění rozvoje (růstu) podniku a zvyšování podílu na trhu
3) Trvalé zajištění pracovních míst pro pracovníky
4) Finanční cíl

Růst podniku – Po založení podniku je třeba zajistit jeho rozvoj. Znamená to neustále zajišťovat a rozšiřovat
odbyt výrobků a služeb.
K tomu je zapotřebí:
1) Udržet zákazníky a získávat nové
2) Orientovat se podle požadavků trhu
3) Vyrábět kvalitní výrobky
4) Odlišovat se od konkurence
5) Snižovat náklady
6) Zdokonalovat organizaci podniku
7) Neustále sledovat a hodnotit finanční hospodaření podniku

Zánik podniku – Znamená zrušení právní subjektivity podniku výmazem z obchodního nebo živnostenského rejstříku. Zániku předchází zrušení podniku.
Ke zrušení podniku může dojít z mnoha důvodů:
1) Uplynutím doby, na kterou byl podnik založen
2) Splněním cíle, pro který byl založen
3) Rozhodnutím podnikatele o dobrovolném zrušení
4) Úmrtím podnikatele
5) Soudním rozhodnutím
6) Splynutím s jiným podnikem
7) Rozdělením

Nejzávažnější příčinou zrušení a zániku podniku je úpadek.
Zrušení podniku se může uskutečnit:
1) Bez likvidace
2) S likvidací

Ke zrušení podniku bez likvidace dochází tehdy, přichází-li majetek podniku na jiný podnik (nástupce). Ke zrušení podniku s likvidací dochází při faktickém zrušení podniku. U obchodních společností, státních podniků a družstev je jmenován likvidátor.
Úkolem likvidátora je:
1) Soustředit peněžní prostředky podniku
2) Dokončit běžný provoz
3) Vypořádat daně, poplatky, pohledávky a závazky
4) Zpeněžit majetek podniku co nejvýhodněji.

Jestliže je podnik v úpadku, zaniká na základě vyhlášení konkurzu nebo vyrovnání. Návrh na zahájení konkurzního řízení podává věřitel (zpravidla banka) nebo sám podnik u konkurzního soudu. Účastníky konkurzu jsou věřitelé a podnik. Vyrovnání se provádí podobně jako konkurz. Návrh podává soudu podnik, který je v úpadku, a zároveň nabídne způsob vyrovnání svých závazků.