Je si vědom

Je si vědom, že nedosáhl rovnováhy a že nevyužil důchod efektivně→ změní své chování. Spotřebitel usiluje o dosažení rovnosti mezi poměry mezních užitečností jednotlivých druhů zboží vzhledem k cenám, které jsou za zboží placeny, tedy:

→ Nemohl jednat účelněji při rozdělování důchodu a je v rovnováze. Vše se ale mění (pokud stoupne cena zboží L), jeho mezní užitek ke vztahu k jeho ceně bude menší než u ostatních zboží. Proto omezí nákup tohoto zboží L (bude-li nakupovat méně zboží L, jeho mezní užitečnost vzroste, opět dosáhne rovnováhy).
Proces obnovování rovnováhy spotřebitele se uskutečňuje tak, že spotřebitel omezuje nákupy a spotřebu zboží, jehož cena vzrůstá a naopak, klesající cena vyvolává tendenci k růstu objemu kupovaného zboží – musíme tím snížit mezní užitečnost, aby se vyrovnaly poměry (pokud se ostatní podmínky nemění). Tomuto trendu odpovídá již zavedená poptávková křivka.

5.2 Indiferenční analýza
kardinalismus – teorie mezní užitečnosti vycházela z předpokladu, že užitečnost je měřitelná (spotřebitel je schopen určit jak velký užitek mu přináší spotřeba určitého statku)→ ekonomická teorie se toho zříká→ INDIFERNČNÍ ANALÝZA (spotřebitel není schopen říct, jak velký užitek mu spotřeba přináší, ale je schopen užitečnost porovnávat) – tvoří preferenční stupnice→ ordinalistická verze mezní užitečnosti (spotřebitel je schopen rozhodnout, která kombinace spotřeby je pro něj užitečnější).

Kombinace, které přináší spotřebiteli stejný užitek, leží na tzv. indiferenční křivce (křivce lhostejnosti).