Nezaměstnanost
Nyní si pro analýzu dopadu migrace zvolíme jiný předpoklad a to, že imigranti jsou také organizování v zaměstnaneckých institucích. V tomto případě by došlo k posunu obou křivek – tedy S i SC doprava, došlo by k poklesu mezd a růstu celkového počtu zaměstnaných.
Celkově můžeme říct, že migrace má vliv na pokles mezd, ale vliv na nezaměstnanost je ambivalentní. Je však nutné zdůraznit, že jsme v této analýze předpokládali, že imigranti nabízejí práci, která je substitutem k práci domácích pracovníků. Pokud bychom předpokládali, že je komplementem, pak by analýza vypadala jinak. Vzrostla by poptávka po práci, mzdy i celková zaměstnanost, vliv na nezaměstnanost by byl opět ambivalentní.
Empirická data
Empirie se v pohledu na tuto otázku liší. Některé analýzy ukazují, že migrace snižuje zaměstnanost domácích pracovníků v určitých oblastech (imigrant=substitut), ale zvyšuje v jiných oblastech (imigrant=komplement). Jiné analýzy zase ukazuj, že migrace má velmi malý nebo téměř žádný vliv na míry zaměstnanosti v jakýchkoliv odvětvích. Shrneme-li výsledky analýz tak dojdeme k závěru, že analýzy nepotvrzují mýtus, že migrace by měla nějaký významný negativní vliv na společný evropský pracovní trh.
