Nezaměstnanost

Dochází k vyjednávání mezi odbory a firmami o mzdách. Výsledek najdeme v průsečíku poptávky po práci D a nabídky práce odborů SC, my jsme si tuto výši mzdy označili jako w0. Při této výši mezd, ale dochází na trhu práce k nezaměstnanosti (rozdíl mezi zaměstnanými L0 a těmi, kdo by při takové výši mezd byl ochotný pracovat L1), neboť celková nabídka práce S je větší než poptávka po práci D.

Nyní do analýzy zahrneme imigranty. Dopad imigrantů není zcela jasný, neboť my nevíme, která část nabídky práce je tvořena původními pracovníky a která imigranty. My se ale o analýzu přesto pokusíme. Budeme předpokládat, že imigranti jsou ochotni pracovat za mzdu, která je nižší než mzda vyjednána odbory. Důsledkem bude, že firmy si nejprve najmou imigranty a až následně budou přijímat domácí pracovníky. Celková poptávka po domácích pracovnících tedy klesne na úroveň D‘, což je pokles, který odpovídá počtu imigrantů. Počet domácích zaměstnaných klesne z úrovně L0 na L‘. Nová úroveň mezd vyjednaných odbory bude na úrovni w‘. Co se týká nezaměstnanosti, tak ta se nezmění, protože je důsledkem odborového vyjednávání, imigranti by ji teda mohli ovlivnit pouze v případě, že by ovlivnili počet lidí organizovaných v odborech. Možná budete namítat, že L‘ je méně zaměstnaných než L0, ale musíte uvážit, že nezaměstnanost je rozdíl mezi ochotou za danou mzdu pracovat a ochotou za danou mzdu najímat, pokud mzda klesne, tak ochota najímat vzroste (uspokojeno imigranty) a ochota pracovat klesne (méně zaměstnaných domácích pracovníků).