Kardinalistický a ordinalistický přístup k formování poptávky a chování spotřebitele

– V předchozím výkladu jsme předpokládali, že spotřebitel dokáže vyjádřit užitek v peněžních jednotkách, resp. dokáže říci, o kolik či kolikráte je pro něj jeden statek užitečnější než jiný. Tomu se říká kardinalistický přístup.

– Když užitek není přímo měřitelný, využíváme k odvození poptávkové křivky indiferenční analýzu. Při které vycházíme z toho, že spotřebitel volí mezi různými kombinacemi spotřebovávaných statků. Spotřebitel je tedy schopen sdělit, která kombinace statků má pro něj větší užitek, ale ne o kolik je tento užitek vyšší, sestavuje svoji preferenční stupnici. Tomu se říká ordinalistický přístup.

– Kardinalistický přístup
* lidé jsou schopni kvantifikovat své preference (teorie užitku)

– Ordinalistický přístup
* lidé jsou schopni pouze uspořádat své preference, tj. určit pořadí (teorie indiference)

Teorie indiference
– Ordinalisté rozpracovali metodu, při které vychází z toho, že spotřebitel volí mezi různými kombinacemi spotřebovávaných statků a je schopen porovnat užitek těchto kombinací.
– Metoda, která zkoumá spotřebitelovo rozhodování mezi různými spotřebními kombinacemi využívá indeferenční křivky.