Motivační příklad: Důsledky cenové regulace nájemného

Vláda stanovila maximálně přípustnou cenu nájemného (cenový strop) ve výši PR, neboť se domnívá, že rovnovážná cena PE, je pro spotřebitele nepřijatelně vysoká (viz. následující obrázek). Takto stanovená cena PR je pro spotřebitele nízká, tudíž jsou motivováni k vyšší poptávce než rovnovážné QD. Cena PR je však současně velmi nízká pro stavební firmy (developery). Při ceně PR jsou ochotni nabízet pouze množství QS. Na trhu se tak postupně vytvoří nedostatek nabídky ve výši QDQS. Uspokojení nadbytečné poptávky je potom možné pouze v rámci černého trhu, na němž je nabízeno zboží za vyšší než regulovanou cenu PR .

– Cenový strop umožňuje spotřebitelů kupovat daný statek za nižší cenu, ale mnozí z nich za to musí zaplatit jinak – mají nepeněžní náklady.

– Aby lidé dostali nedostatkové zboží nebo službu, jsou ochotni nést nepeněžní náklady (např.fronty, obětují svůj volný čas, nabízet protislužby…). Lze říci, že ztráta času, obětovaného na získání nedostatkového zboží či služby, je nepeněžním nákladem kupujícího (a právě na trzích, kde stát reguluje ceny cenovými stropy, vznikají tyto nepeněžní náklady).