1) Mikroekonomie – Teorie spotřebitele

Mikroekonomie

1. Teorie spotřebitele – základní východiska, teoretické přístupy (ordinální, kardinální verze)
Racionálně jednající spotřebitel maximalizuje užitek. Ve svém rozhodování je omezen svým důchodem. Užitek plyne z preferencí spotřebitele.
Rozhodování spotřebitele je volba takového spotřebního koše, který přináší maximální užitek. Jednotlivé spotřební situace porovnává spotřebitel z hlediska preferencí. Základní axiomy:
• 1. axiom – preference jsou úplné – máme spotřebitelské koše A a B – musí nastat jedna z těchto situací 1. A je preferováno před B
2. B je preferováno před A
3. A i B jsou indiferentní
• 2. axiom – preference jsou reflexivní – pokud A = B spotřebitel jim přiřazuje stejné pořadí
• 3. axiom – preference jsou tranzitivní – pokud A je preferováno před B a B je preferováno před C potom A je preferováno před C – pokud A a B jsou indiferentní a B a C jsou indiferentní potom A a C jsou také indiferentní
• 4. axiom – preference jsou spojité
• 5. axiom – preference rostou s mírou nenasycenosti – větší množství statku je vždy preferováno před množstvím menším
• 6. axiom – indiferenční křivky jsou hladké a konvexní k počátku (všude existují derivace)

Kardinalistická verze teorie užitku
Kardinalistická verze považuje užitek za přímo měřitelný.
Celkový užitek (TU) – celkové uspokojení potřeb při spotřebě daného množství statku.
Mezní užitek (MU) – změna celkového užitku vyvolaná změnou spotřebovávaného množství statku o jednotku.
Při spotřebě jednoho statku je funkce MU první derivací funkce TU. Pokud je TU rostoucí je MU kladný.

Celkový užitek roste s růstem spotřebovávaného množství statku, ale přírůstky užitku se zpomalují = zákon klesajícího mezního užitku.
Bod A je bodem nasycení.
Užitek je funkcí množství spotřebovávaných statků.

Ordinalistická verze teorie užitku
Podle ní není užitek přímo měřitelný. Spotřebitel je schopen říci, kterou spotřební situaci preferuje, ale ne, jak velký je její užitek. Spotřebitel je schopen seřadit kombinace statků podle jejich užitku. Není možné zakreslit křivku celkového užitku, ale je možné zakreslit indiferenční křivky, což jsou množiny kombinací statků se stejným celkovým užitkem.

Indiferenční křivky
Vlastnosti indiferenčních křivek:
1. Indiferenční křivky jsou klesající (axiom nenasycenosti)
2. Indiferenční křivky se neprotínají (axiom tranzitivity)
3. V každém bodě obrázku znázorňujícího spotřební situace se nachází indiferenční křivka (axiom úplnosti)
4. Indiferenční křivky jsou konvexní vzhledem k počátku – čím méně má spotřebitel statku X relativně ke statku Y, tím více je ochoten obětovat statku Y, aby získal dodatečnou jednotku statku X.

Mezní míra substituce
Je to směrnice indiferenčních křivek. Mezní míra substituce vyjadřuje kolik je subjekt ochoten obětovat statku Y, aby mohl spotřebovávat více statku X, aniž by se změnila výše jeho užitku. Je to vnitřní směnná relace mezi statky.
MRSC = – (dY / dX) U = konst
Přírůstek užitku plynoucí ze zvýšení množství statku X o X lze vyjádřit X * MUX
Snížení užitku plynoucí ze snížení množství statku Y o Y lze vyjádřit Y * MUY
Protože na indiferenční křivce je užitek konstantní, musí se prospěch a újma vyrovnat:
X * MUX = – Y * MUY
MRSC = MUx / MUY
Ve většině případů s posunem po indiferenční křivce doprava klesá mezní míra substituce.

Zvláštní tvary indiferenčních křivek
• Statky nežádoucí (statky s negativní preferencí) – směrnice indiferenčních křivek je pozitivní.

• Statky lhostejné (statky neutrální) – Statek na ose X je lhostejný a na ose Y je statek žádoucí.

• Směr preferencí se mění se změnou spotřebovávaného množství statku

• Dokonalé substituty

• Dokonalé komplementy

Linie rozpočtu
PX * X + PY * Y = I
Graficky je tato rovnice znázorněna přímkou, kterou nazýváme linie rozpočtu nebo rozpočtové omezení.
Plocha pod touto přímkou znázorňuje všechny dostupné kombinace (soubor tržních příležitostí).
Směrnice linie rozpočtu je mezní míra substituce ve směně, což je poměr, v němž spotřebitel může statky X a Y směňovat na trhu při vynaložení celého důchodu.
Y = I / PY – PX / PY * X
– dY / dX I = konst. = PX / PY = MRSE