11) Teorie determinace produktu – agregátní nabídka a agregátní poptávka
činitelé, kteří určují agregátní produkt a cenovou úroveň v moderní průmyslové ekonomice
podstata makroekonomiky: agregátní nabídka a poptávka
Agregátní nabídka (AS) – vztahuje se k rozsahu celkového národního produktu, který firmy o své vůli v daném období vyrábějí a prodávají
závisí na: cenové úřovni, na výrobní kapacitě firem a na úrovni nákladů
AS je úzce spjata s kapacitou či potenciálním produktem země
AS je determinována rozsahem produktivních vstupů (práce a kapitál jsou nejdůležitější) a efektivností, s níž jsou tyto vstupy kombinovány (tj. determinována technologií společnosti
Nabídkové šoky (v krátkém období): = posuny křivky AS
1. růst nákladů na pracovní sílu (růst nákladů v důsledku změn cen vstupů); při zvýšení cenové hladiny se křivka SRAS posune nahoru, při poklesu cen vstupů = pozitivní nabídkový šok, se posune dolů
2. růst cen surovin na světových trzích – výrobcům rostou náklady, ktré se promítají do cen produktů; křivka SRAS se proto bude pohybovat nahoru = negativní nab. šok
3. růst daní, které přímo zvyšují ceny statků, nebo růst daní z důchodů; křivka SRAS se bude posouvat nahoru
4. změny v produktivitě výrobních faktorů (např. zvýšení kvalifikace pracovní síly, zdokonalení technické úrovně strojů, zvýšení úrodnosti půdy ap. = pozitivní n. š.
5. změna kvanta disponibilních fýrobních faktorů, např. rozšíření nebo likvidace výrobních zařízení, přírůstek/úbytek obyvatelstva a pracovních sil
Agregátní poptávka (AD) – vztahuje s e k celkovému či agregátnímu množství produktu, který spotřebitelé, firmy, cizinci a vlády o své vůli v daném období nakoupí
závisí na úrovni cen a důchodů a rovněž na hospodářskopolitických proměnných, jako jsou monetární a fiskální politika
měří celkové výdaje všech subjektů v ekonomice
celkové nákupy jsou ovlivněny cenami, důchody osob, finančními podmínkami a očekáváním budoucnosti, i zahraničními ekonomickými podmínkami a vládní politkou v monetární a fiskální oblasti
Poptávkové šoky = posuny křivky AD:
1. růst bohatství domácností (vede k růstu spotřebních výdajů)
2. pokles míry zdanění osobního důchodů
3. pokles úrokové sazby – zvyšuje poptávku po investicích (tzv. n e p ř í m ý model vztahu peněžní zásoby a AD)
4. změna peněžní zásoby (projevuje se p ř í m o)
5. optimistická očekávání – růst AD
6. růst populace vede k růstu spotřebních výdajů
7. rozhodnutí vlády zvýšit své nákupy – růst AD; růst transferových výdajů – růst spotřebních a investičních výdajů
8. změna nominálního měnového kursu – částečné přesměrování výdajů
9. očekávání růstu cenové hladiny – v současnosti porosou plánované výdaje
10. řada dalších okolností, jako např. administrativní regulační opatření, změna preferencí spotřebitelů ap.
V kombinaci s křivkou AS může mít změna AD různé důsledky:
1. změnu reálného produktu při stabilní cenové hladině = posun křivky AD doleva / doprava
2. změnu cenové hladiny při stabilním reálném produktu = posun AD nohoru / dolů
3. změnu reálného produktu i cenové hladiny = posun křivky AD doprava nahoru / doleva dolů
Makroekonomická rovnováha
je určena vzájemným působením agregátní nabídky a poptávky
národní produkt, cenová hladina a celková zaměstnanost se ustálí na úrovních, které odrážejí množství, jež chtějí firmy prodat kupujícím, kteří o ně mají zájem
je určena průsečíkem křivky AS a AD – dochází k rovonováze při takové celkové cenové hladině, kdy firmy o své vůli vyrábějí a prodávají určité množství produktu a kupující si přejí nakoupit právě toto množství
kvantitativní rovnice M.V=P.T (množstvní peněz M obíhající určitou transakční rychlostí V zprostředkuje určitý počet transakcí T, oceněných určitými cenami P)
Agregátní poptávková křivka (AD křivka) představuje to, co by všechny subjekty v ekonomice nakupovaly při různžch agregátních cenových hladinách
hodnota bohatství neklesá v té míře jako cenová hladina, tudíž nižší celková cenová hladina vede k vyšší reálné spotřebě a vyšší celkové poptávce – křivka AD klesá
AD = celkové výdaje ve všech výrobních sektorech na spotřebu, soukromé domácí investice, na vládní nákupy statků a služeb a na čisté vývozy
1. spotřeba (C) je primárně určena osobním disponibilním důchodem = osobní důchod po zaplacení daní, a bohatstvím spotřebitelů; při růstu cenové hladiny mají spotřebitelé sklon kupovat méně statků a služeb, poněvadž jejich reálné důchody i reálné bohatství nestačí držet krok s cenovou hladinou
2. výdaje na investice (I), tj. na nákupy budov, zařízení a zvýšení zásob; hlavním prostředkem ovlivnění investic je monetární politika, která má tendenci zvyšovat úrokové sazby a snižovat investice, roste-li nabídka peněz pomaleji, a naopak
3. vládní výdaje na statky a služby (G) jsou přímo určeny rozhodnutími vlády o výdajích
4. čisté vývozy (NX); dovozy jsou významně ovlivněny domácím důchodem a produktem, poměrem domácích cen k cenám zahraničním a něnovým kursem; vývozy jsou ovlivňovány důchodem a produktem inportujících zemí, relativními cenami a něnovými kurzy
Faktory ovlivňující AD:
1. proměnné hospodářské politiky – monetární politika, fiskální politika
2. vnější proměnné – očekávání a podnikatelská důvěra, zahraniční produkt, hodnoty aktiv, demografické změny
Agregátní nabídková křivka (AS křivka) představuje vztah mezi cenami, které si firmy budou účtovat a množstvím produktu, který vyrábějí a prodávají
sklon AS je různý v závislosti na délce období
AS závisí na dvou odlišných skupinách sil: na potenciálním produktu a na chování cen a mezd
AS závisí v čase především na potenciálním produktu (potenciální GNP představuje udržitelnou kapacitu ekonomiky neboli produkt při vysoké zaměstnanosti)
ceny a mzdy jsou nepružné, pokud je GNP nižší než potenciální produkt – křivka AS je poměrně plochá; jakmile začne reálný GNP převyšovat potenciální, křivka se stácí prudce nahoru
ve velmi dlouhém období je AS svislá – v dlouhém období se náklady zvyšují proporcionálně s cenami, dl. AS je svislá, protože se díky dostatku času všechny náklady přizpůsobují, firmy nemohou využívat výhody fixních nominálních mzdových sazeb donekonečna
v krátkém a středně dlouhém období je AS zvolna rostoucí – odráží závislost mezi cenovou hladinou a produktem v období jednoho roku nebo dvou let. V krátkém období jsou firmy ochotny zvýšit úroveň svého výstupu jako reakci na vyšší cenovou hladinu, rsp. když se úroveň AS zvyšuje, jsou firmy ochotny nabízet stále více výstupu, jestliže mohou s růstem výstupu zvyšovat také své ceny
firmy mají určité náklady (v k.o. jsou fixní – např. mzdové sazby)
Klasická analýza
křivka AS je relativně strmá nebo dokonce svislá
ceny a mzdy se přizpůsobují rychle, krátké období je tak krátké, že je možné jej zanedbat
ekonomika vždy pracuje při plné zaměstnanosti či na úrovni potenciálního produktu
produkt nereaguje na změny v agregátní poptávce
v situace plně pružných cen i mezd by nabídka a poptávka na jednotlivých trzích vedla k tomu, že by zvýšení agregátní poptávky jednoduše zvyšovalo veškeré náklady a ceny, a celkový produkt by se tudíž neměnil
nikdy neexistují ztráty z nevyužitých zdrojů, produkt se vždy nachází na úrovni potenciálního produktu
makroekonomická politika nemůže ovlivnit hladinu nezaměstnanosti a produktu (lze spíše ovlivňovat cenovou hladinu a složení reálného GNP
John Stuart Mill, Alfred Marshall, A. C. Pigou
noví klasici: Robert Lucas, Thomas Sargent, Robert Barro
převládá skepse k potřebě vládních zásahů, které by stabilizovaly hospodářský cyklus
vládní výdaje „vytlačují“ investice
Soudobý hlavní proud
strnulost mezd a cen umožňuje, aby produkt reagoval na změny agregátní poptávky během delšího časového období, tj. křivka AS je spíše mírně rostoucí, a to po dlouhou dobu
mzdy a ceny se přizpůsobují pomalu, bude se produkt přizpůsobovat agregátní poptávce po významně dlouhou dobu, křivka AS je rostoucí
Keynesiánská revoluce
Keynes zavedl pojem agregátní poptávky
tvrdil, že ceny a mzdy jsou nepružné či strnulé, takže svislá klasická křivka AS se bude muset nahradit rosoucí či vodorovo AS křivkou
nezaměstnanost se může stát trvalým rysem průmyslové ekonomiky
země může setrvávat v podmínkách vysoké nezaměstnanosti a značné bídy mnoho let, protože neexistuje rovnovážný mechanismus, který by zajistil rychlý návrat GNP k jeho potenciální úrovni
vláda může monetární nebo fiskální politikou stimulovat návrat ekonomiky k plné zaměstnanosti, rsp. vláda je s to při vhodném užívání hospodářské politiky zajistit, aby se ekonomika pohybovala směrem k žádoucí výši produktu a zaměstnanosti
vyšší vládní výdaje zvyšují produkt a umožňují další soukromé výdaje
Měření národního produktu a důchodu
máme 3 základní metody: produktová metoda
důchodová metoda
výdajová metoda
1. Důchodová metoda – sčítáme následující důchody (vždy před zdaněním):
– mzdy a platy
– úroky získané domáctnostmi a vládou
– renty (důchody z vlastnictví půdy a nemovitostí)
– důchody ze sebezaměstnání (podnikatelé)
– zisky ostatních podniků
– znehodnocení kapitálu
– nepřímé daně
mínus subvence
= HDP (v tržních cenách)
2. Produktová metoda – sčítáme:
– finální produkce všech 3 sektorů
– nepřímé daně
odečteme subvence
= HDP (v tržních cenách)
3. Výdajová metoda = C + I + G + NX
Expanzivní politika
jde o pokles zdanění a růst výdajů G, TR
rozpočtovým výsledkem je rozpočtový schodek
Restriktivní politika
růst zdanění a poklesu výdajů G, TR
rozpočtovým výsledkem je rozpočtový přebytek
