20) Trh výrobních faktorů a specifika dílčích trhů tj. trhu práce, půdy, kapitálu.

Mikroekonomie

20. Trh výrobních faktorů a specifika dílčích trhů tj. trhu práce, půdy, kapitálu.

Na trhu vstupů vytvářejí jednotlivci nabídku daného vstupu, zatímco firmy přicházejí na tento trh jako poptávající. Poptávka po daném vstupu je tzv. odvozenou poptávkou.

Podmínky maximalizace zisku na trhu vstupů
(K, L) = TR (K, L) – TC (K, L)
Nutné podmínky maximalizace zisku:
• / K = (TR / K) – (TC / K) = 0 TR / K = TC / K MRPK = MFCK
• / L = (TR / L) – (TC / L) = 0 TR / L = TC / L MRPL = MFCL
Podmínky druhého řádu pro maximalizaci zisku:
2 / K2 0 2 / L2 0

Příjmové veličiny v analýze trhu výrobních faktorů
Příjem z mezního produktu (MRP) – změna celkového příjmu, způsobená změnou objemu daného výrobního faktoru o jednotku.
• Příjem z mezního produktu kapitálu – změna celkového příjmu způsobená změnou objemu použitého kapitálu o jednotku
1. MRPK = TR / K
2. MRPK = MRA * MPK
MRA – mezní příjem firmy z prodeje dodatečné jednotky výrobku A, tj. TR / QA
MPK – mezní produkt kapitálu, tj. QA / K
• Příjem z mezního produktu práce – změna celkového příjmu způsobená změnou objemu použité práce o jednotku
1. MRPL = TR / L
2. MRPL = MRA * MPL
MPL – mezní produkt práce, tj. QA / L
Příjem z průměrného produktu (ARP) – příjem na jednotku zapojeného výrobního faktoru.
• Příjem z průměrného produktu kapitálu – příjem firmy připadající na jednotku použitého kapitálu. ARPK = TR / K = (PA * QA) / K = PA * APK
APK – průměrný produkt kapitálu
• Příjem z průměrného produktu práce – příjem firmy připadající na jednotku použité práce. ARPL = TR / L = (PA * QA) / L = PA * APL
APL – průměrný produkt práce

Nákladové veličiny v analýze trhu výrobních faktorů
Mezní náklady na faktor – změna celkových nákladů firmy způsobená tím, že firma najala dodatečnou jednotku daného výrobního faktoru.
• Mezní náklady na faktor kapitálu – dodatečné náklady, které firmě vznikly zapojením dodatečné jednotky kapitálu. MFCK = TC / K
• Mezní náklady na faktor práce – změna celkových nákladů firmy způsobená změnou objemu použité práce o jednotku. MFCL = TC / L = (w*L) / L = w + L*(w / L)
Průměrné náklady na faktor – náklady připadající na jednotku daného faktoru.
• Průměrné náklady na faktor kapitálu – náklady na jednotku kapitálu zapojeného do výroby. AFCK = TC / K = (r * K) / K = r
r – cena kapitálu
• Průměrné náklady na faktor práce – náklady na jednotku práce použité ve výrobě. AFCL = TC / L = (w * L) / L = w
w – cena práce
Maximalizace zisku a minimalizace nákladů – str. 356

Poptávka na dokonale konkurenčním trhu práce
MRPL = MRA * MPL
Poptávka firmy po práci je ovlivněna postavením firmy na trhu výstupu A (to se odráží ve funkci MRA) a jednak efektivností práce zapojené ve výrobním procesu (to se odráží ve funkci MPL).
MFCL = w + L * (w / L)
w / L je směrnicí funkce individuální nabídky práce jako práce nabízené jedné firmě.
Pokud existuje na trhu práce dokonalá konkurence, potom firma kupuje každou dodatečnou jednotku práce za konstantní mzdovou sazbu w. Pokud by existovala na trhu práce nedokonalá konkurence, platilo by MFCL w.
Poptávka firmy, prodávající svůj výstup na dokonale konkurenčním trhu
Z hlediska firmy je křivka nabídky práce (individuální nabídka práce) horizontální ve výši tržní ceny práce. Individuální nabídka práce je dokonale elastická. Mezní náklady na faktor práce jsou stejně vysoké jako průměrné náklady na práci a jsou totožné s výší tržní mzdové sazby. Obr. str. 360

Poptávka firmy po práci v krátkém období
MRPL = MFCL = MRA * MPL
Na dokonale konkurenčním trhu je mezní příjem firmy totožný s cenou výstupu (MRA = PA). Poptává-li firma práci na dokonale konkurenčním trhu, jsou mezní náklady na práci totožné se mzdovou sazbou (MFCL = w). Potom platí:
PA * MPL = w
Celkový příjem je maximální v bodě, v němž MRPL je nulový. Firma maximalizuje zisk pokud platí: MRPL = MFCL. Obr. str. 362
Funkce poptávky firmy po práci je tvořena tou částí křivky MRPL, která je shora ohraničena maximem ARPL (ARPL w). Obr. str. 363.
Poptávka firmy po práci v dlouhém období
Pokles ceny práce způsobí za jinak nezměněných okolností změnu směrnice izokosty, která se stane plošší. Firma bude schopna se stejnými celkovými náklady vyrobit větší výstup. Změna optimální kombinace vstupů představuje celkový efekt změny mzdové sazby (skládá se ze substitučního, produkčního a nákladového efektu).
Substituční efekt ukazuje změnu optimální kombinace vstupů, ke které by došlo, kdyby firma pokračovala ve výrobě původního výstupu. Substituční efekt je negativní: nemění-li se objem výstupu, pokles mzdové sazby vede k růstu objemu najímané práce. Zmenšení objemu kapitálu a současné zvětšení objemu práce způsobuje pokles efektivnosti práce (pokles MPL).
Produkční efekt ukazuje změnu optimální kombinace vstupů, která je spojena pouze se změnou výstupu firmy. Tento efekt je výsledkem zvětšení objemu obou vstupů. Přítomnost většího množství kapitálu umožňuje větší produktivitu práce (růst MPL). Obr. str. 365
Nákladový efekt je spojován s produkčním efektem. Pokles mzdové sazby znamená pokles mezních nákladů.
Čistým efektem poklesu mzdové sazby bude posun křivky MPL nahoru, což znamená i posun křivky MRPL nahoru. Dlouhodobá poptávka firmy po práci je elastičtější než její krátkodobá poptávka. Obr. str. 367

Faktory ovlivňující poptávku firmy po práci
1. Cena daného zboží či služby, jejíž změna způsobuje pohyb podél křivky poptávky.
2. Ostatní faktory, které vyvolávají posun celé křivky poptávky.
Změna ceny práce (mzdové sazby)
Vztah mezi procentní změnou poptávaného množství práce a procentní změnou její ceny vyjadřuje koeficient cenové elasticity poptávky po práci:
eDL = (L / L) / (w / w) = (L / w) * (w / L) při konstantním výstupu Q
Křížová elasticita poptávky po práci:
eCDL = (L / L) / (r / r) = (L / r) * (r / L) při konstantním výstupu Q
Elasticita poptávky po práci je ovlivněna elasticitou poptávky po produktu, který se s využitím práce vyrábí: čím je poptávka po výrobku elastičtější, tím více výstupu chce firma vyrobit a tím více práce bude najímat.
Pokud se elasticita substituce vstupů rovná 0, potom nelze vzájemně nahrazovat vstupy. Dojde-li potom k poklesu mzdové sazby, nezmění se poptávané množství práce. Poptávka po práci bude dokonale neelastická.
Elasticitu poptávky po práci ovlivňuje také podíl výdajů na práci na celkových nákladech firmy. Čím je podíl výdajů na práci na celkových výdajích firmy větší, tím elastičtější je poptávka po práci.

Ostatní faktory poptávky po práci
• Poptávka po produktu A a všichni činitelé, kteří ji ovlivňují
• Úroveň známé technologie a směry předpokládaných změn
• Počet kooperujících vstupů
Tržní poptávka po práci
Vzniká sečtením objemů práce, které budou všechny firmy na daném trhu poptávat při její dané ceně.
Při poklesu tržní mzdové sazby se projeví nákladový efekt (dojde ke snížení mezních nákladů, což firmám umožní vyrobit se stejnými náklady větší optimální objem výstupu). Tržní nabídka se posune doprava. Dojde k poklesu tržní ceny, což znamená pokles MRPL. Křivka MRPL se posune dolů. Tržní poptávka je méně elastická. Obr. str. 371

Poptávka firmy, prodávající svůj výstup na nedokonale konkurenčním trhu
Firma může ovlivnit cenu svého výstupu, který prodává, ale nemůže ovlivnit cenu práce, kterou kupuje.
Firma bude snižovat cenu své produkce, aby prodala její dodatečnou jednotku (klesající individuální poptávková křivka po produkci firmy). To současně znamená klesající mezní příjem, který je nižší než cena.
MRPL nedokonale konkurenční firmy je nižší než MRPL dokonale konkurenční firmy. MRPL dokonale konkurenční firmy na trhu statků je determinován konstantním mezním příjmem (MR = PA) a klesajícím mezním produktem práce. V případě nedokonale konkurenční firmy na trhu statků je determinován klesajícím mezním příjmem a klesajícím mezním produktem práce. Křivka poptávky nedokonale konkurenční firmy po práci by ležela pod křivkou poptávky dokonale konkurenční firmy po práci a byla by strmější.
Volba optimálního množství práce v krátkém a dlouhém období
Krátkodobá poptávka po práci
Firma bude nakupovat dodatečné jednotky práce tak dlouho, dokud se nevyrovnají dodatečné náklady na práci (MFCL) s jejím dodatečným přínosem (MRPL). Růst tržní ceny práce znamená posun průsečíku křivek MRPL a MFCL po křivce MRPL směrem doleva nahoru a implikuje menší množství poptávané práce. Křivka krátkodobé poptávky po práci je totožná s křivkou příjmu z mezního produktu práce, která je shora omezena maximem ARPL.
Poptávka firmy po práci v dlouhém období
Kromě substitučního, produkčního a nákladového efektu, je zde ještě příjmový efekt. Dojde-li k poklesu mzdové sazby, posune se křivka mezních nákladů doprava dolů a vznikne nový průsečík MRA s MC.
Výsledkem poklesu mzdové sazby bude posun křivky MRPL směrem nahoru, ale díky příjmovému efektu tento posun bude menší. Obr. str. 374
Tržní poptávka po práci
Vzniká stejně jako u firmy prodávající svůj výstup na dokonale konkurenčním trhu. Obr. str. 371

Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce
1. Monopson: práci poptává pouze jediná firma
2. Oligopson: na trh práce přichází nakupovat několik firem
3. Monopsonistická konkurence: práci kupuje mnoho firem, z nichž každá může mzdovou sazbu alespoň nepatrně ovlivnit
Základním rysem nedokonale konkurenčního trhu práce je rostoucí křivka individuální nabídky práce. Rostoucí funkce nabídky práce je totožná s rostoucí funkcí průměrných nákladů na faktor práce (AFCL). Funkce MFCL roste rychlejším tempem než funkce individuální nabídky práce. Mezní náklady na dodatečnou jednotku práce jsou vyšší než mzdová sazba rovnající se průměrným nákladům na faktor práce.
Volba optimálního množství práce v krátkém období
Zisk firmy bude maximální pokud platí MRPL = MFCL. Mzdová sazba nebude odpovídat průsečíku MRPL a MFCL, ale bude stanovena na nižší úrovni. Obr. str. 380
Křivku monopsonu po práci nelze zkonstruovat.
Volba optimálního množství práce v dlouhém období
Maximalizace zisku: MRPL / MFCL = MRPK / MFCK = 1
Mzdová diskriminace monopsonu
Je to schopnost monopsonu rozdělit nabídku práce alespoň na dva segmenty. Rozdělení trhu práce na dva segmenty je představováno dvěma křivkami nabídky práce lišícími se elasticitou. Pracovníci představující segment trhu práce s méně elastickou nabídkou jsou najímáni za nižší mzdovou sazbu než pracovníci v segmentu trhu s elastičtější nabídkou práce.
Obr. str. 383

Nabídka práce
Individuální nabídka práce
Jednotlivec volí mezi spotřebou (C) a volným časem (H). Funkce užitku je: U = f (C, H)
Dvě omezení:
1. Den má 24 hodin. L = 24 – H
2. Spotřeba může být realizována pouze na základě jeho vlastní práce. C = w * L
Potom: C = w * (24 – H)
Podmínka maxima užitku: w = (U / H) / (U / C) = MRS (mezní míra substituce volného času a mzdy)
Růst mzdové sazby má dva důsledky Obr. str. 389:
1. Růst ceny volného času
2. Změní se směrnice omezení C = 24 * w – w * H
Celkový efekt lze rozložit na substituční a důchodový efekt.
Substituční efekt spočívá v nahrazování volného času prací. Zvýšená reálná mzdová sazby stimuluje jednotlivce, aby zvětšil počet hodin práce a snížil počet hodin volného času. Substituční efekt je negativní.
Důchodový efekt – zvýšená mzdová sazba vede k růstu reálného důchodu jednotlivce. Rostoucí reálný důchod umožňuje zvětšovat spotřebu všech statků, včetně volného času. Důchodový efekt je pozitivní.
Dvě možné situace:
1. Substituční efekt převáží nad důchodovým efektem, takže celkový efekt bude negativní. Růst počtu hodin práce nabízené jednotlivcem.
2. Důchodový efekt převáží nad substitučním efektem, takže celkový efekt bude pozitivní. Pokles počtu hodin práce nabízených jednotlivcem.
Tvar individuální nabídky práce je zakřivený. Obr. str. 391
Tržní nabídka práce
Rostoucí mzdová sazba vede k tomu, že:
1. Každý jednotlivec, který již na tomto trhu je, bude zvětšovat nabízené množství práce.
2. Na daný trh práce přichází větší počet jednotlivců nabízejících práci.
Křivka tržní nabídky vzniká horizontálním součtem všech individuálních křivek nabídky práce. Křivka tržní nabídky práce není zpětně zakřivena.
Prosazování monopolní síly odborových svazů na trhu práce
Mezi cíle odborových svazů může patřit:
• Maximalizace ekonomické renty realizované členy odborů,
• Maximalizace celkových mezd členů odborového svazu,
• Maximalizace zaměstnanosti.
Maximalizace celkové ekonomické renty
Ekonomická renta je rozdíl mezi reálně vyplacenou mzdou a transferovou cenou práce. Transferová cena práce je minimální mzdová sazba, za kterou je určitá jednotka práce ochotna vstoupit na trh práce. Odborový svaz by volil takový objem nabízené práce, při němž by se mezní mzda (MRL = d (w * L) / d L) rovnala transferové ceně práce.
Pokud je MRL  SL (na daném trhu práce je vyšší mzdová sazba než na jiných trzích), množství práce nabízené odborovým svazem poroste.
Maximalizace celkové mzdy
Celková mzda bude maximální, bude-li mezní mzda rovna nule.
Maximalizace celkové zaměstnanosti členů odborového svazu
Nabídka a poptávka po práci jsou vyrovnány.
Bilaterální monopol na trhu práce
Jediný kupující (vychází z rovnosti MRPL a MFCL) a jediný prodávající (vychází z rovnosti MRL a SL). Konečný výsledek závisí na jejich vyjednávací síle.
Maximalizace užitku – str. 395-396

Trh kapitálu
Kapitál
Různé podoby:
• Kapitálové statky – ve výrobě se nespotřebovávají najednou, ale postupně.
• Finanční kapitál – obligace, akcie.
• Lidský kapitál – zásoba technických znalostí a dovedností ztělesněných v pracovních silách
Společným rysem je, že v budoucnosti ekonomickému subjektu dodatečný příjem nebo užitek.
Dvě otázky:
• Rozhodování o spotřebě kapitálu v čase
• Teorie investování

Spotřební rozhodování
Příjem ekonomických subjektů se skládá ze spotřebních výdajů a úspor. Spotřebu budeme rozlišovat na současnou (C0) a budoucí (C1).
Indiferenční křivky
Funkce užitku: U = f (C0, C1) Obr. str. 402
Směrnice (dC1 / dC0) udává poměr, v němž je ochoten spotřebitel nahradit současnou spotřebu jedné jednotky statku C za (1 + ) jednotek budoucí spotřeby statku C při zachování konstantní úrovně svého celkového užitku: dC1 / dC0 = – (1 + )
– mezní míra časových preferencí

c0 J´ J C0
Úsečka HA vyjadřuje situaci, kdy může spotřebitel volit mezi různými kombinacemi současné a budoucí spotřeby.
Úsečka AJ vyjadřuje situaci, kdy spotřebitel využívá některou z kombinací současné a budoucí spotřeby. V tomto případě spotřebitel využívá půjček, aby zvýšil svou současnou spotřebu na úkor spotřeby budoucí.
Celá přímka HJ představuje linii tržních příležitostí. Udává kombinace současné a budoucí spotřeby zboží C dostupné spotřebiteli při určité současné a budoucí ceně statku C a při dané výši jeho celkového příjmu.
Směrnici linie tržních příležitostí označujeme jako mezní míru substituce mezi současnou a budoucí spotřebou. dC1 / dC0 = – (1 + r). Udává o kolik jednotek může spotřebitel zvýšit svou budoucí spotřebu statku C, jestliže sníží svou současnou spotřebu o jednu jednotku při konstantním příjmu a cenách statku C.
Přímka H´J´ představuje linii tržních příležitostí zvýšení úrokové sazby.
Optimum spotřebitele
Platí: – (1 + ) = – (1 + r) = r
V bodě optima se rovná mezní míra časových preferencí spotřebitele reálné úrokové míře.
Rozhodnutí spotřebitele o výši současné a budoucí spotřeby je ovlivněno:
• Mezní mírou jeho časových preferencí (určují tvar indiferenčních křivek)
• Velikostí reálné úrokové míry (určuje směrnici linie tržních příležitostí)
• Velikostí současného a budoucího příjmu spotřebitele a výší cen statku C v obou obdobích (určují polohu výchozího bodu A)