23) Selhání trhu (externality, veřejné statky)

Mikroekonomie

23. Selhání trhu (externality, veřejné statky)

Nedokonalá konkurence (monopolní síla)
Cena zboží je vyšší než mezní příjem. Pokud je zboží X vyráběno v monopolních podmínkách a zboží Y v podmínkách dokonale konkurenčních, platí pro výstup maximalizující zisk:
MRPT = MRX / PY PX / PY = MRS
Obr. str. 482

Externality
Výroba nebo spotřeba jednoho subjektu způsobuje nezamýšlené náklady nebo přínosy jiným subjektům, aniž by ti, kteří způsobili náklady či získali příjmy, za ně platili.
Kladné externality – činnost jednoho subjektu přináší prospěch jinému subjektu a ten náklady s ním spojené nemusí hradit.
Záporné externality – činnost jednoho subjektu přináší náklady jinému subjektu, které mu nejsou hrazeny, a on z nich současně nezískává žádnou výhodu.
Externality a podmínky efektivnosti
• Záporné externality:
Celkové mezní náklady (SMC) jsou dány součtem soukromých mezních nákladů výroby a externích mezních nákladů (EMC), což jsou dodatečné náklady vznikající v důsledku záporné externality: SMC = MC + EMC
Celková mezní míra transformace produktu (SMRPT) je míra, ve které může společnost transformovat jedno zboží ve druhé: SMRPT = SMCY / SMCX
• Kladné externality:
Celkový mezní užitek (SMU) je součtem soukromého mezního užitku, který daná činnost přináší jejímu původci a externího mezního užitku (EMU), což je dodatečný užitek, který získávají jiné subjekty: SMU = MU + EMU
Celková mezní míra substituce (SMRS) je míra, ve které si spotřebitelé přejí směňovat jedno zboží za druhé. Pro efektivní alokaci zdrojů: SMRPT = SMRS
Záporné externality a efektivnost
Při výrobě X jsou celkové mezní náklady shodné se soukromými náklady, zatímco ve výrobě Y jsou celkové mezní náklady větší než soukromé mezní náklady.
Platí: MRPT = PY / PX = SMRS SMRPT MRPT
SMRPT = SMCY / SMCX MRPT = MCY / MCX
Soukromý sektor má z pohledu celkové efektivnosti tendenci vyrábět příliš mnoho zboží, jehož výroba je spojena se zápornými externalitami, protože rozhodování o výši výstupu se zakládá na zkreslených, resp. podhodnocených nákladech.
Společenské náklady efektivnosti
Společensky efektivní výše výstupu: SMU = SMC
V grafickém vyjádření je možné celkový mezní užitek vyjádřit křivkou poptávky. Efektivní výstup je určen průsečíkem křivky poptávky a křivky celkových mezních nákladů. Výše výstupu určuje ovšem vyrovnání poptávky a soukromých mezních nákladů. Zdrojem neefektivnosti je neadekvátní cena produkce, kdy tržní cena je příliš nízká na to, aby byly uhrazeny celkové mezní náklady. Pro každý výstup vyšší než rovnovážný výstup jsou mezní celkové náklady neefektivnosti dány rozdílem mezi celkovými mezními náklady a celkovým mezním užitkem (vertikální vzdálenost křivky SMC a SMU). Celkové náklady neefektivnosti jsou součtem těchto rozdílů pro všechny úrovně výroby, které převýší efektivní úroveň. Obr. str. 486
Kladné externality a neefektivnost
Dochází k příliš nízké produkci, protože není zohledněna určitá část kladného přínosu dané činnosti. Původce činnosti volí rozsah své činnosti odpovídající průsečíku křivek poptávky a mezních nákladů. Celkově efektivní úroveň výstupu určuje průsečík křivek SMU a MC. Neefektivnost vzniká proto, že provozovatel činnosti nezískává veškerý užitek, který plyne z jeho činnosti. Mezní náklady neefektivnosti jsou dány rozdílem mezi celkovým mezním užitkem a mezními náklady. Celkové náklady neefektivnosti jsou dány součtem těchto rozdílů pro všechny úrovně výroby, které jsou nižší než úroveň efektivní. Obr. str. 487

Veřejné statky
Jejich vlastnosti:
• Nerivalitní spotřeba (nezmenšitelnost) – ať tento statek spotřebovává kdokoliv, nemá jeho spotřeba žádný vliv na to, jaké množství tohoto statku mohou spotřebovávat ostatní.
• Nevyloučitelnost – buď není vůbec možné, nebo je neúnosně nákladné neplatící spotřebitele ze spotřeby statku vyloučit.
Důsledkem první vlastnosti je, že mezní náklady poskytnutí veřejného statku dodatečnému spotřebiteli jsou nulové. Důsledkem druhé vlastnosti je, že veřejné statky mohou být užívány, aniž by za ně bylo přímo placeno.
Máme statky veřejné, soukromé a smíšené (jsou nezmenšitelné, jsou však vyloučitelné nebo jsou nevyloučitelné, ale jsou zmenšitelné).
Veřejné statky a efektivnost
Celkový mezní užitek dodatečné jednotky veřejného statku je dán součtem mezních užitků všech členů společnosti. SMUV = MUV1 + MUV2
Prospěch z rozšíření množství poskytovaného veřejného statku dopadne na všechny spotřebitele, prospěch ze zvýšení výroby soukromého statku o jednotku připadne pouze tomu spotřebiteli, který ji získá. Celková mezní míra substituce statku soukromého za statek veřejný: SMRS = SMUV / MUSi = MUV1 / MUSi + MUV2 / MUSi
Podmínka efektivní alokace zdrojů: MRPT (V za S) = SMRS (V za S)
MRPT (V za S) = mezní míra transformace statku veřejného za soukromý.
Volné působení sil dokonale konkurenčního trhu může vést pouze k tomu, že:
MRPT (V za S) = MRS (V za S) MUVi / MUSi  SMRS (V za S)
Závěrečná nerovnost platí v důsledku toho, že veřejný statek přináší určitý prospěch nejen určitému spotřebiteli i, ale i jiným spotřebitelům. Volný trh by měl tendenci alokovat do výroby veřejného statku nedostatečné množství zdrojů.
Optimální množství veřejného statku
1. U veřejných statků mezní užitek vyjadřuje, jak každý subjekt ohodnotí dodatečnou jednotku výstupu. Optimální množství veřejného statku určuje rovnost celkového mezního užitku s mezními náklady; celkový užitek je dán součtem ohodnocení statku všemi subjekty, které jej užívají.
2. Každý může spotřebovávat stejné množství veřejného statku, ačkoli mu jednotlivci připisují rozdílné hodnoty.
Tržní křivku poptávky po veřejném statku (křivku ochoty zaplatit za veřejný statek) získáme vertikálním součtem individuálních křivek. Obr. str. 491
Optimální množství veřejného statku je určeno průsečíkem tržní křivky poptávky s křivkou nabídky (je dána mezními náklady jeho výroby).

Asymetrická informace
Jedna strana trhu ví více než druhá. Asymetrická informace vzniká v důsledku utajené činnosti nebo utajené informace:
• Utajené činnosti jsou takové, které nemohou být přesně a bez výrazných dodatečných nákladů pozorovatelné jinými subjekty.
• Utajené informace odpovídají situacím, v nichž jedna strana trhu má více odborných znalostí než druhá.
Asymetrická informace vyvolává dva problémy: morální hazard a nepříznivý výběr.
Morální hazard
Činnost jednoho ekonomického subjektu, který při maximalizaci svého užitku snižuje užitek ostatních účastníků tržní transakce.
Vztah nájemce zmocněnec
• Nájemce obvykle deleguje na zmocněnce určitou část rozhodovacích pravomocí.
• Zmocněnec vykonává určité úkoly nebo rozhoduje určité záležitosti za nájemce a o následky tohoto jednání se s ním dělí.
• Rozhodování probíhá v kontextu nejistoty.
• Existuje zde asymetrická informace a s ní spojený problém morálního hazardu.
Jak zmocněnec tak nájemce chtějí maximalizovat svůj užitek. Dvě metody motivace zmocněnce, aby působil co nejvíce v zájmu nájemce:
1. Zahrnutí určitého pravidla podílnictví
2. Pozorování činnosti zmocněnce
Jednoduchý model vztahu nájemce-zmocněnec
Funkce výnosů: X = x (, ), X – výnos nebo výsledek vyplývající z činnosti (vynaloženého úsilí zmocněnce), – činnost (úroveň úsilí zmocněnce), – objektivní situace
Odměna zmocněnce: YA = y (X)
Odměna nájemce: YP = X – YA – není-li činnost zmocněnce pozorována
YP = X – YA – M – s náklady pozorování
Funkce užitku zmocněnce: UA = f (YA) – v ()
Funkce užitku nájemce: UP = g (X – YA – M)
Motivační a odměňovací systém zmocněnce
Při určování optimálního odměňovacího systému hraje důležitou roli vztah nájemce a zmocněnce k riziku.
• Oba riziko odmítají
• Oba mají k riziku neutrální vztah
• Jeden riziko odmítá a druhému je lhostejné
I.) Zmocněnec přejímá veškeré riziko
YP = YP
YA = X – YP
Tato smlouva není optimální z hlediska dělení rizika. Obr. str. 498
II.) Nájemce nese veškeré riziko
YA = YA
YP = X – YA
Tento systém není optimální z hlediska motivů. Zmocněnec má garantovánu fixní odměnu, při svém rozhodování se bude chovat stejně, jako by byl k riziku lhostejný. Obr. str. 498
III.) Systém odměňování odráží úsilí zmocněnce
a.) YA = k * X – je-li pozorovatelný pouze výnos
YP = X – YA
b.) YA = k *  – může-li být sledováno úsilí zmocněnce
YP = X – YA – M

IV.) Nátlaková smlouva
YA = YA *
YP = X – YA – M
Zmocněnec získává fixní odměnu (YA) do té doby, pokud bude úroveň jeho úsilí přinejmenším *.
V.) Lineární smlouva
Poskytuje zmocněnci určitou jistotu příjmu a současně výrazný zájem na výnosu.
a.) YA = F + k * X – není-li úsilí pozorovatelné
YP = X – YA
b.) YA = F + k * – je-li úsilí pozorovatelné
YP = X – YA – M
F- fixní příjem

Nepříznivý výběr
Méně žádoucí subjekty trhu se zúčastní dobrovolné směny spíše než ostatní. Asymetrická informace vede k vytěsňování kvalitnějšího zboží z trhu zbožím méně kvalitním. Obr. str. 502
Problém nepříznivého výběru je překonáván pomocí tzv. signalizačního chování (prostřednictvím signálů může informovaná strana předávat informace straně neinformované). Signálem jsou např.: stanovení vysoké ceny, poskytnutí výrobní záruky či vzdělání na trhu práce.

Mikroekonomická politika zaměřená na překonávání tržních selhání
Nedokonalá konkurence
Nežádoucí chování firem v postavení nedokonalých konkurentů:
• Speciální slevy pro privilegované zákazníky
• Nižší ceny v určitých oblastech s cílem eliminovat konkurenci
• Slevy na nákupy ve větším rozsahu, jež redukují konkurenci nebo podporují vznik monopolů
• Fúze firem, zejména když jde o firmy se stejným programem, čímž se snižuje počet konkurentů
1. Antimonopolní politika – programy, které jsou určeny ke kontrole růstu monopolů a k ochraně konkurentů před nežádoucími praktikami monopolních firem (např. speciální soustava programů podpory rozvoje drobného a středního podnikání, opatření na ochranu hospodářské soutěže a na ochranu spotřebitelů).
2. Státní regulace – firma, která podléhá regulaci, zůstává v soukromém vlastnictví, avšak stát reguluje její ceny, úroveň poskytovaných služeb, normy bezpečnosti apod.
3. Zestátnění
Externality
Základní příčinou existence externalit jsou nepřesně vymezená vlastnická práva.
1. Přesnějším vymezení a snadnější vymahatelnost vlastnických práv.
2. Internalizace externalit státem – spojení dvou původně samostatných tržních subjektů
3. Uplatnění sankcí – stanovení limitů na objem produkované záporné externality, ekologické daně, státní subvence producentům kladných externalit nebo subvence na odstranění záporných externalit

Tržní selhání na trhu s informacemi
Státní orgány mohou působit na výrobce a nutit je, aby vyráběli svá zboží v souladu se zdravotními či bezpečnostními předpisy, mohou nutit prodejce, aby zveřejňovali klíčové informace o svých produktech, mohou zajišťovat veřejnou dostupnost potřebných informací.