54) Ceny
Ceny
Aby lidé vytvořily větší množství dokonalejších statků a služeb, vznikla dělba práce.S ní je spojena směna, tj. výměna výsledků práce mezi jednotlivci a skupinami lidí. Při naturální směně se mezi sebou přímo směňovaly jednotlivé druhy zboží. Každý statek se s jinými statky směňoval v určitém kvantitativním poměru, který označujeme jako jeho směnnou hodnotu.
Od určitého stupně rozvoje společnosti se tato směna uskutečňuje pomocí peněz. Směnou tudíž nabyla podoby koupě a prodeje. Z uvedeného vyplývá, že svojí podstatou je cena směnná hodnota vyjádřená v penězích jako všeobecném ekvivalentu.
Druhy cen
V ekonomické praxi se setkáváme s různými cenami nejen pokud jde o jejich výši, ale i pokud jde o jejich označení.
V tržní ekonomice je třeba především rozlišit, zda jde o cenu:
1) Statků a služeb – kapitálových
– spotřebních
2) Práce
3) Peněz
U cen statků a služeb rozlišujeme ceny tržní a ceny evidenční. Za tržní cenu se statky a služby směňují.
Rozlišujeme:
1) Ceny prodejní a nákupní – kdy prodejní cena jednoho podniku je nákupní
cenou jiného podniku nebo obyvatelstva.
2) Ceny světové a domácí – za světové ceny se obchoduje na zahraničním trhu, za domácí na
vnitřním trhu.
3) Ceny konkurenční a monopolní – konkurenční cena vzniká na základě soutěže více podniků,
monopolní cena na základě monopolního (výsadního) postavení jednoho nebo několika podniků.
4) Ceny volné a ceny regulované – volné ceny se vytvářejí působením tržních sil (na základě
nabídky a poptávky), regulované ceny jsou vymezeny státem.
U služeb se tržní cena někdy označuje jinými slovy např.:
1) Obchodní marže – (obchodní přirážka) je cena služby obchodu, představuje rozdíl mezi
cenou, za kterou obchodní podnik zboží kupuje a cenou, za kterou ho prodává.
2) Přepravné – což je cena služby nákladní dopravy.
3) Jízdné – je cena sužby osobní dopravy
4) Poštovné – je cena služby pošty za dopravu zásilek
5) Telekomunikační poplatky – tj. cena služby za používání telefonu, faxu
6) Vodné a stočné – je cena za dodávku užitkové vody a odvod vody znečištěné
7) Nájemné – je cena za propůjčení (pronájem) bytových a nebytových prostorů.
V evidenčních cenách se oceňuje majetek podniku při jeho evidenci. Jde o ceny vstupní a výstupní.
Vstupní cenou může být:
1) Cena pořízení (nákupní cena)
2) Pořizovací cena (nákupní cena + náklady spojené s pořízením)
3) Vlastní náklady (při pořízení majetku vlastní činností)
Výstupní cenou je zpravidla cena prodejní. Cenou práce je odměna za práce, tj. mzda (plat). Cenou peněz je úrok, tj. částka, kterou zaplatíme za půjčku peněz.
Funkce tržní ceny
Ceny pomáhají odpovědět na základní ekonomické otázky: Co se bude produkovat? Jak se to bude produkovat? a Kdo to dostane?
Jak ceny odpovídají na otázku Co? Chtějí-li kupující více nějakého zboží, jsou ochotni za něj více zaplatit. Výroba se stává výnosnější a přitahuje další výrobce. Vzrůst výroby vyžaduje zaměstnat další pracovníky, proto se zvyšují mzdy. Upadá-li poptávka po určitém zboží, stane se opak.
Jak ceny odpovídají na otázku Jak? Několik výrobců vyrábí boty. Jednomu z nich se podaří technickými a organizačními opatřeními snížit množství vynakládaných prostředků a práce na 1 pár bot. Zisková pohnutka povede ostatní výrobce k obdobnému postupu. Cenový systém a snaha dosáhnout zisku podněcuje výrobce, aby produkovali způsobem, který snižuje náklady a zvyšuje zisk.
Jak ceny odpovídají na otázku Kdo? Ten kdo více vydělává, může si dovolit kupovat více statků a služeb než ten, kdo vydělává méně. Ohodnocování práce, kterou lidé vykonávají, a ceny zboží ovlivňují objem a strukturu spotřeby.
Na čem závisí výše tržní ceny
Naskýtá se otázka na čem závisí směnná hodnota a tím i cena jednotlivých statků a služeb. Směnná hodnota a tím i cena jednotlivých statků a služeb obecně závisí na:
1) Množství prostředků a práce vynaložených na jejich vytvoření a uskutečňování jejich oběhu.
2) Jejich užitečnosti a potřebnosti
V tržní ekonomice množství prostředků a práce nutných k vytvoření určitého statku, jeho užitečnosti a potřebnosti, určuje trh. V hospodářské praxi tržní ceny statků a služeb ovlivňuje i daňová politika státu.
Složky tržní ceny
Jak jsem uvedli, svojí podstatou je tržní cena směnná hodnota vyjádřená v penězích. V hospodářské praxi cena vystupuje jako peněžní částka za níž kupuje nebo prodává měřicí jednotka určitého statku nebo služby, např.: 1 kg mouky, 1 t uhlí, 1 m látky.
1) Náklady podniku
2) Zisk
Náklady podniku – rozumíme peněžní vyjádření spotřeby prostředků, služby a práce, vynaložených na výrobu výrobku nebo uskutečňování jeho oběhu. Krátce řečeno, je to peněžní ocenění spotřeby.
Zisk – je odměna podniku za úroveň jeho hospodaření a podnikatelské riziko, které podstupuje. Představuje to, co z ceny zbude po uhrazení nákladů. V ceně se zisk zpravidla stanoví procentní přirážkou k nákladům.
Ceny výrobků a služeb v sobě navíc obsahují tzv. nepřímé daně, především daň z přidané hodnoty, příp. spotřební daň, které podniky odvádějí do státního rozpočtu.