3. Monetární politika

3. Monetární politika a její nástroje v modelu IS-LM v uzavřené a otevřené ekonomice

Multiplikátor monetární politiky
Jak se změní rovnovážná úroveň důchodu a úrokové sazby, jestliže se křivka LM posune doprava v důsledku přírůstku nabídky reálných peněžních zůstatků o ∆ M/P ? (IS nezměněna)
LM se posune o 1/k * ∆M/P. V důsledku zvýšení M/P poklesne úroková sazba a zvýší se rovnovážná úroveň důchodu o ∆Y.
∆Y = γ ∆A + γ*b/h*∆M/P
multiplikátor monetární politiky: β=b/h*γ , vyjadřuje jak zvýšení reálných peněžních zůstatků zvýší rovnovážnou úroveň důchodu za předpokladu, že fiskální politika je nezměněna.

MONETÁRNÍ POLITIKA A JEJÍ ÚČINNOST
-provádí centrální banka
-pomocí zásoby nominálních peněz a pohybu i
-ovlivňuje Y, P, BP, zaměstnanost

Při monetární expanzi posun LM0 doprava na LM1. V důsledku toho poklesne úroková sazba a dojde ke zvýšení Y.

Monetární politika čili peněžní a úvěrová politika je činností státu, která je zaměřena na kontrolu množství peněz v ekonomice, na regulaci úrokových měr a podmínek úvěru. Monetární politika je určena k regulaci tržní ekonomiky. Aby byla použita, musí být rozvinut tržní mechanismus a v rámci něj zejména peněžní oběh a trh peněz, úvěrový systém a trh kapitálu. Další předpoklad: CB se musí nalézat ve státním vlastnictví, emise peněz je výlučně její pravomocí.

Monetární expanze
Růst peněžní zásoby (nákup obligací, pokles diskontní sazby, pokles povinných rezerv)
Čistá monetární expanze: IS nezměněna
Dochází ke dvěma efektům:
1. důchodový efekt – zvýšení nabídky peněz sníží úrokovou sazbu, což stimuluje zvýšení poptávky po autonomních soukromých výdajích, tím poroste Y.
2. efekt likvidity – zvýšení nabídky peněz při normálně skloněné LM povede u veřejnosti k větší držbě peněz, lidi začnou přebytky konvertovat do ostatních finančních aktiv, tím poroste cena těchto aktiv a úroková míra poklesne.

Závislost na sklonech křivek
1. Klasický případ – LM vertikální, h=0

Výchozí bod E0. Zvýšení nabídky reálných peněžních zůstatků posune LM0 na LM1. Poptávka po penězích je necitlivá na i, závisí pouze na důchodu. Aby tedy L vyrovnala přírůstek M/P, musí se zvýšit důchod. Současně musí dojít k poklesu úrokových sazeb, aby byl stimulován růst poptávky po autonomních výdajích, aby ∆Y zvýšil L natolik, kdy se L vyrovná M/P

2. Past likvidity
LM horizontální, poptávka po penězích vysoce závislá na
Úrokové sazbě. Zvýšení nabídky peněz nezvýší důchod,
protože vůbec nedojde k nerovnováze. Rovnováha je
okamžitě obnovena zanedbatelnou změnou i .
Zvýšení nabídky peněz neovlivní poptávku po penězích.
Nezmění se autonomní výdaje, neporoste Y. Veřejnost bude
ochotna držet jakékoli množství peněz.

3. velikost „k“

4.velikost b

Keynesův efekt
Přírůstek nabídky reálných peněžních zůstatků vede k poklesu úrokové sazby. To stimuluje zvýšení soukromých autonomních výdajů, ty zvýší AD a následně Y. (Keynesiánský transmisní mechanismus monetární expanze)

CB při provádění monetární politiky nemůže současně sledovat cíl nominální zásoby peněz a cíl úrokové sazby. Problém je v tom, že křivka IS je nestabilní, stejně tak je nestabilní i LM. Volba cílů, které sleduje CB závisí na tom, který z těchto cílů lépe ovlivní rovnovážnou produkci a omezí kolísání.

1. LM stabilní a IS nestabilní 2. LM nestabilní a IS stabilní

CB očekává, že IS bude na IS*, žádoucí důchod Y0. Tím stanoví i*. Jejím cílem je udržet i*. Pokud bude i na i*, CB nakoupí OFA. Pokud bude i pod i*, CB prodá OFA. IS kolísá, Y kolísá mezi Y1 až Y2. Sleduje-li banka peněžní zásobu, jde o tzv. cíl peněžní zásoby a zde je menší kolísání Y mezi Y3 a Y4.

LM kolísá mezi LM 1 a LM 2. Y kolísá od Y2 k Y1. Cílem CB v tomto případě je udržet i* pomocí pružného přizpůsobování peněžní zásoby.

OTEVŘENÁ EKONOMIKA PŘI DOKONALÉ KAPITÁLOVÉ MOBILITĚ A MONETÁRNÍ POLITIKA

1. fixní měnové kurzy

Výchozí bod E0. Monetární expanze posune LM0 na LM1 a sníží i na i1. Způsobí se kapitálový odliv, pokles měnových rezerv země, tak na devalvaci (depreciaci) měny. CB musí intervenovat, kupuje domácí měnu a prodává zahraniční. Tím sníží nabídku peněz, dojde ke zpětnému posunu LM do výchozí polohy. Nabídka peněz je spojena s platební bilancí.

2.flexibilní měnové kurzy

Posun LM na LM1, snížení i vyvolá kapitálový odliv, depreciace domácí měny, tím je výhodný export a drahý dovoz, vzroste NX a tím dojde k posunu IS a růstu Y. Ovšem zhorší se běžný účet.

NÁSTROJE MONETÁRNÍ POLITIKY

Přímé administrativní nástroje
1. regulace investičního úvěru – Zájemce se obrátí na banku se žádostí o úvěr, avšak rozsah úvěru překračuje překračuje státem povolenou mez. Žadatel tedy musí předložit bance souhlas státních orgánů, že banka smí úvěr poskytnout. Pokud to předloží, je konečné rozhodnutí na bance, ona rozhodne zda a za jakých podmínek úvěr poskytne.
2. regulace spotřebního úvěru – Při prodeji na splátky mohou státní orgány stanovit např. maximální dobu splatnosti úvěru. Opět je na bance, aby rozhod, zda a za jakých podmínek spotřební úvěr žadateli poskytne (v rámci státem daných omezení).
3. další přímé nástroje, které mají k dispozici státní orgány. Např. mohou požadovat od bank měsíční zprávy o úvěrech poskytnutých nad stanovený limit, mohou určit bankám úvěrové stropy, apod.

Nepřímé (tržně orientované) nástroje
1.Politika povinných minimálních rezerv
Státní orgány stanoví v případě použití tohoto nástroje bankám povinnost, aby část svých aktiv uložily na bezúročném běžném účtu u CB. Aktiva mohou být uložena v hotovosti, ale i v jiných formách. Výše rezerv není určena absolutní částkou, ale v podobě míry rezerv – jako procento z depozit. Míra rezerv bývá stanovena selektivně :čím jsou depozita likvidnější, tím vyšší částku aktiv vyžaduje CB blokovat v rezervách.
Povinná míra rezerv má nepřímo úměrný vliv na objem nabídky peněz. Zvýšení míry rezerv sníží nabídku úvěru ze strany obchodních bank.

2. Operace na volném trhu.
CB nakupuje nebo prodává státní cenné papíry. Nabízí-li CB na trhu státní cenné papíry, vstupuje do konkurence s ostatními zájemci o volné peněžní zdroje. Při daném množství peněz (tj. pokud předpokládáme, že se v daném okamžiku nemění velikost nabídky peněz) lze očekávat, že se zostří konkurence na straně poptávky po penězích. Výsledkem bude růst ceny peněz, tudíž růst úrokových sazeb. Také to bude mít vliv na množství peněz, které obíhá v ekonomice. Prodá-li CB úspěšně státní cenné papíry, odčerpá část nabídky peněz z trhu. Sníží se tak množství peněz, které zůstává k dispozici ostatním tržním subjektům.
Získané peněžní prostředky státní orgány ovšem nestahují bezúčelně. Obvykle získané peníze dále používají k úhradě své činnosti, což se projeví ve výdajové stránce státního rozpočtu. Operace na volném trhu tak velice těsně navazují na fiskální politiku.

3.Diskontní politika
Diskontní politika má úzkou souvislost s emisní funkcí CB. V případě potřeby mohou získat obchodní banky u CB dodatečné peněžní prostředky v podobě úvěrů. Poptávku obchodních bank reguluje CB mimo jiné i výší požadovaných úroků. Diskontní sazba je tudíž úroková sazba, za níž poskytuje úvěry CB bankám obchodním.
Od růstu diskontní sazby očekává CB pokles poptávky po svých úvěrech. Tyto úvěry získávají výlučně obchodní banky. Růst diskontní sazby omezí úvěrové zdroje obchodních bank a sníží jejich nabídku peněz ostatním subjektům v ekonomice.