Ekonomie otázky

Neefektivní alokace výrobních faktorů a finální produkce

– Stát se snaží napomáhat trhu v efektivní alokaci výrobních faktorů i finální produkce. – Příčiny neefektivní alokace zdrojů mohou být v tržní ekonomice různé. Efektivita ekonomiky řízené trhem se snižuje, jestliže je dokonalá...

Přerozdělením příjmů …

– Přerozdělením příjmů se ovšem mění postavení jednotlivých subjektů na trzích finální produkce i na trzích výrobních faktorů. Změny v chování tržních subjektů působí výrazně na situaci na dílčích trzích (hospodářská politika má tak...

Proč existují subvence k ceně?

– Jestliže jsou subvence v rozporu s ekonomickou efektivností, proč tolik zemí subvencuje zemědělské produkty? – Ekonomové se v názoru na zemědělské subvence neshodují. Někteří připisují subvencování tomu, že zemědělci dokáží na vlády vyvíjet...

V obou případech kolektivní akce …

V obou případech kolektivní akce (činnost vlády) nezvyšuje ekonomickou efektivnost, negativné ovlivňuje rozdělení důchodů apod., tj. její působení není z hlediska tržní ekonomiky pozitivní. – Stát svou činností může chtít zlepšit působení tržní ekonomiky,...

Motivační příklad: Subvence na produkci mléka

Na trhu je velká nabídka mléka a ta se projevila nízkou rovnovážnou cenu mléka. Tržní rovnováha nastává při ceně 6 Kč za litr a množství 20 mil. litrů (viz. bod A na následujícím obrázku)....

Ačkoli stát vyplácí ….

– Ačkoli stát vyplácí subvenci jen výrobcům, ve skutečnosti subvencuje jak výrobce, tak i spotřebitele. – Subvencování ceny umožňuje spotřebitelům nakupovat za nižší cenu. V našem příkladu bychom mohli říci, že stát subvencuje zemědělce...

Cenový strop fakticky …

– Cenový strop fakticky prodražuje zboží těm spotřebitelů, kteří jej kupují „zčásti“ za nepeněžní náklady. Subvence k ceně (cenová podlaha) – Další možností cenové regulace je stanovování cenových podlah, nebo-li minimálních cen za niž...

Cenový strop

– Dalším ze zásahů státu do cenového systému je stanovování cenových stropů, nebo-li maximálních cen. Znamená to, že prodávající nesmí požadovat cenu vyšší než je státem stanovený cenový strop. Ten se stává maximální cenou....

Motivační příklad: Důsledky cenové regulace nájemného

Vláda stanovila maximálně přípustnou cenu nájemného (cenový strop) ve výši PR, neboť se domnívá, že rovnovážná cena PE, je pro spotřebitele nepřijatelně vysoká (viz. následující obrázek). Takto stanovená cena PR je pro spotřebitele nízká,...

Rozdělení břemena mezi výrobce …

– Rozdělení břemena mezi výrobce a spotřebitele však závisí na relativní strmosti křivek poptávky a nabídky. – Je-li poptávka hodně strmá a nabídka málo strmá, dopadá břemeno daně více na spotřebitele a méně na...