Mezní náklady jako měřítko pro efektivní alokaci. monopol a oligopol
Mezní náklady jako měřítko pro efektivní alokaci zdrojů můžeme aplikovat na jakoukoliv společnost ( kapitál, sociální, komunistická, fašistická )
ale není dokázáno, že:
→ dokonalá konkurence maximalizuje největší dobro pro největší počet lidí
→ produkce maximum společenského užitku
→ jejím výsledkem je nejlepší dosažitelná úroveň společenského blahobytu.
→ lidé nejsou vybaveni stejnou kupní silou ( bez vlastní viny )
→ na základě toho ovlivňování individuální poptávkové křivky není nutně spravedlivé
( dokonce slušné )
monopol a oligopol
→ monopolistická konkurence
→ monopol
→ oligopol
Nedokonalá konkurence v odvětví existuje vždy, když jednotliví prodávající mají určitý stupeň kontroly nad cenou statku v tomto odvětví →
→ firmy ale nemá absolutní kontrolu nad cenou svého produktu ( má určitou
volnost při rozhodování o své ceně, ale cena musí být zároveň v takové
výši, aby firma růstala životaschopnou, tj. nevypadla z odvětví )
→ stupeň volnosti se u jednotlivých firem liší ( monopolní síla představuje sílu
dopadu změny ceny na odbyt firmy )
→ intenzivní soupeření se odlišuje od dokonalé konkurence ( snaha o posun
poptávkové křivky dále od počátku )