12. Přednáška – Monopol v dlouhém období

Monopol v dlouhém období

Může se nacházet ve třech situacích. Závisí to na velikosti trhu, která z daných situací nastane. Tyto situace se týkají využití kapacit:

1. využívá plně kapacity (optimálně) – je v minimu LAC – minimální náklady na jednotku produkce, dosahuje maximálních úspor z rozsahu (a)
2. vyrábí na klesající části LAC, maximalizuje zisk v dlouhém období, ale nevyužívá plně své kapacity, dosahuje úspor z rozsahu, ale ne maximální (b)
3. velikost trhu je taková, že monopol zase sice maximalizuje zisk, ale nachází se na rostoucí části LAC, kapacity využívá více, než je optimální ztráty z rozsahu (c)

!!!! Není pravidlem, že když využívá své kapacity nad optimum, že dosahuje ztráty z rozsahu a ani, že jeho zisk je maximální.

V dlouhém období dosahuje monopol ekonomický zisk.

Přirozený monopol

Velikost trhu je taková, že ideální situace je, když na daném trhu funguje pouze jedna firma. Pro spotřebitele je to lepší, když je jedna firma, která vždy dosahuje úspory z rozsahu, protože se vždy nachází na klesající části LAC.
LAC je nad křivkou poptávky.

I přirozený monopol podléhá regulaci státu, jelikož i on může nadsazovat cenu.

Regulace monopolu:
1. zpětné převzetí monopolu státem
2. speciální zdanění, které odrazuje firmy od maximalizace zisku
3. regulace cen (viz obrázek č. 9)
– podle mezních nákladů P = MC (cena P1)
– podle průměrných nákladů P = AC (P2) – firma má nulový ek. Zisk

Tři stupně cenové diskriminace

Cenová diskriminace je taková situace, kdy firma stanovuje různé ceny různým zákazníkům za stejný produkt. Tyto rozdíly ceny nevyjadřují rozdílné ceny služby související s produktem.

Pro uplatnění cenové diskriminace musí být splněny tři podmínky:
1. rozdílné ceny musí být oddělitelné ve smyslu, že zákazníci nemohou mezi sebou obchodovat. Nesmí být možná arbitráž (nákup produktu tam, kde je levnější a prodej, kde je dražší)
2. zákazníci musí vykazovat rozdílnou elasticitu poptávky
3. na existujících trzích chybí konkurence

1. stupeň cenové diskriminace – zákazník je donucen zaplatit maximální cenu, kterou je ochoten zaplatit holandská aukce (navrhne se vysoká cena a ta se poté snižuje). Monopol si přivlastňuje celý přebytek spotřebitele. Prodává za cenu Pp (a).
2. diskriminace na základě času, naléhavosti nebo množství (např. pokud množstevní slevy neznamenají nižší náklady, kino je např. levnější dopoledne oproti večeru, parkovné
Ve stejném časovém okamžiku je účtována rozdílná cena. Za existence dvou trhů je maximalizován zisk když MR1 = MR2 = MC.

Na trhu s nižší elasticitou poptávky bude vyšší cena. Viz obrázek č. 10

Monopolistická konkurence

Rozvinuta ve 20. – 30. letech 20. století.
Předpoklady:
– mnoho malých firem (malý tržní podíl) – nemají na sebe vliv, rozhodnutí jedné firmy neovlivní rozhodnutí ostatních firem
– diferencovaný produkt – uměle vytvořená diferenciace (jiná výbava, barva) x přirozená diferenciace (volant vlevo ve VB)
– volný vstup a výstup do odvětví

Firmy v MK si mohou zvolit za cíl maximalizaci zisku (MC = MR) dosahují ekonomického zisku.

V dlouhém období
– neexistují bariéry vstupu přicházejí nové firmy
– poptávka u jedné firmy se snižuje (d´ dE´) až se ekonomický zisk eliminuje
– na rozdíl od DK se poptávka bude posouvat až bude tangentou LAC cena je rovna LAC (bod E). U DK by byla rovnováha v minimu LAC (bod B)

Oligopol

Nejrozšířenější v realitě.
Předpoklady:
– několik málo firem (malých i velkých)
– produkt může být homogenní i diferencovaný
– částečně omezený vstup, překonatelné bariéry
– velké firmy jsou cenoví tvůrci – jsou schopni ovlivnit konkurenci

Model oligopolu se zalomenou poptávkou (viz obrázek č. 12)

Jsme v bodě A Co by se stalo, kdyby firma chtěla zvýšit cenu?
Firma začne ztrácet své zákazníky. Proto je D plošší, více elastická, malá změna P vyvolá velkou změnu Q. Předpokládá se, že ostatní firmy svou cenu nezvýší.
Co se stane, když sníží cenu?
Ostatní firmy taky sníží cenu, proto D je méně elastická, moc se nezmění tržní podíly.

Zlom D je na běžné úrovni ceny!!!!

V tomto bodě nemají firmy tendenci měnit cenu trhy vykazují cenovou rigiditu (strnulost). Nezvyšují cenu, protože by ztratily, nesnižují, protože by nic nezískaly.

Mezera mezi body B a C mezera mezních příjmů

P je cena maximalizující zisk, protože MC leží mezi body B a C. AC je v minimu, FEAP je zisk.

Změna ceny a produktu

A) U oligopolu může docházet ke zvyšování nákladů, která nepovede ke změně produktu či ceny (strnulost cen) změna mezi body B a C
B) Může dojít ke změně poptávky aniž by došlo ke změně ceny (viz obrázek č.14)

Kdy bude mít firma motivaci cenu změnit?
Když MC překročí mezeru C a B. (viz obrázek č. 15). Změní se cena, posune se zlom (A A´), změní se MR, změní se sklon, nový bod B.

Vědomý paralelismus – firmy jsou ochotny v krátkém období všechny změnit P, když se všem změní náklady