Ekonomie otázky

znehodnocení libry vůči zlatu je důkazem ztráty kupní inflace libry (inflace)– tato inflace je zapříčiněna nadměrnou emisí bankovek Bank of England, umožněnou právě zrušením jejich směnitelnosti za zlato.­ Anti-bullionisté oponovali tvrzením, že záporné saldo...

­ jeho názor odráží složitý vývoj v Anglii na přelomu 18. a 19. století (průmyslová rev.)­ technický pokrok, růst produktivity práce, hospodářský růst­ růst dělnictva a městského obyvatelstva­ průmyslová rev. byla příčinou populačního růstu,...

­ R. ji „potřeboval“ jako nástroj vysvětlení rozdělování mezi mzdy a zisky.­ Pokud v obilnářském modelu mohl ještě vysvětlit zisk jako přebytek obilného produktu nad obilnými mzdami, po opuštění obilnářského modelu již byl nucen...

­ R. považoval za pracovní měřítko práci do zboží“vloženou“, neboli náklady práce a dále je považuje za zdroj a příčinu hodnoty – tj. podstata jeho teorie hodnoty­ K je zboží, které bylo v minulosti...

­ Tato teorie byl dostatečným silným argumentem ve prospěch doktríny svobodného obchodu, neboť dokazovala, že možnosti mezinárodní dělby práce jsou dokonce mnohem větší, než by vyplývalo z absolutních výhod jednotlivých zemí.­ nezaměstnanost­ R. akceptoval...

­ R. nám předkládá vizi stagnace kapitalismu, stagnace, která je založena na limitech přirozené úrodnosti půdy.­ teorie pozemkové renty­ R. navázal na S. Skutečnost, že renta není nákladem, nýbrž čistým přebytkem ceny nad náklady...

­ Na rozdíl od Quesnaye a Smithe, kteří pokládali existenční minimum za fyzické minimum dělníkovo, Ricardo dal existenčnímu minimu společensko-historický rozměr. Existenční minimum bylo podle něho ovlivněno ekonomickou úrovní země, historickým vývojem dělnické třídy,...

­ R. se pokusil vysvětlit míru zisku na svém slavném obilnářském modelu. V extrémně zjednodušené verzi (kterou R. později opustil) existuje jen jedno odvětví – zemědělství – a jen jedno zboží – obilí. Zemědělství...

­ navázal na PE A. Smithe­ vyvrcholení anglické politické ekonomie­ Ricardo hledal zákonitosti rozdělování, protože byl přesvědčen, že ekonomický růst závisí v rozhodující míře na trendech, které se prosazují v rozdělování národního důchodu mezi...

a) snaha nalézt zákonitosti rozdělování (a vyvodit z nich politické závěry). Hl. závěrem jeho teorie rozdělování bylo, že akumulace kapitálu naráží na přírodní omezení – klesající výnosy z kapitálu investovaného v zemědělství, což snižuje...